Beru si Kubánce: Bílé šaty jen pro panny a po svatební noci ukázat všem prostěradlo jako důkaz nevinnosti

Svatby bývaly kdysi na Kubě okázalou a náboženskou záležitostí. Revoluce v roce 1959 a ekonomické změny, ke kterým v jejím důsledku došlo, však způsobily, že dnes vypadají úplně jinak. Po revoluci vnímal Fidel Castro římskokatolickou církev jako hrozbu pro komunismus a snažil se minimalizovat její vliv. Výsledkem je, že kubánské svatby nyní zahrnují méně náboženských prvků a lidé, kteří je dodržují, vydrží až do recepce. Nízké platy a jídlo na příděl činí ze svateb v tomto komunistickém státě luxus.

Jak tedy vypadají tradiční svatby? Kubánské svatby jsou veselé a společenské události. Nevěsty si pořizují krásné svatební šaty, desítky hostů přinášejí drahé svatební dary, aby pomohly nové rodině zahájit společný život, svatební hostiny jsou bohaté a štědré. Přestože je kubánská svatba krásná, společenské konvence jsou velmi přísné. Svobodné matky nebo rozvedení lidé jsou terčem odsouzení okolím. Rodina je zároveň pro Kubánce vším a je běžné, že rozvětvené rodiny žijí spolu v jedné velké domácnosti. Pojďme se ponořit do nejtypičtějších a nejkurióznějších svatebních tradic na Kubě.

Kubánské svatby jsou obvykle velkolepé

Svatby na Kubě jsou většinou velkolepé. Partneři neopomenou pozvat nejen všechny příbuzné, ale často i každého, koho znají, takže seznam svatebních hostů běžně zahrnuje minimálně 50-100 lidí. Svatební slavnosti jsou skvělou příležitostí pobavit se – vychutnat si dobré jídlo, dát si pár drinků, zazpívat si, zatancovat… A že Kubánci opravdu vědí, jak slavit!

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Show property

Na Kubě je běžné brát se v dost mladém věku - chlapci ve věku 17 - 18 let a dívky ve věku 14 - 17 let. Mnozí Kubánci jsou nábožensky založení a velmi oddaní starým tradicím, takže pro dívky je typické, že se vdávají jako panny. Některé rodiny dokonce vystavují po svatební noci prostěradla, aby dokázaly, že nevěsta byla panna.

Misa De Fianza

Několik měsíců před jejich velkým dnem se kubánské páry mohou zúčastnit ceremonie nazvané misa de fianza. Jedná se o obřad, při kterém si pár vymění snubní prsteny a účastní se speciálního tance. Tento zvyk můžete přirovnat k přípravám na svatbu, které se vyskytují v nigerijských svatebních tradicích. Misa de fianza je také událostí, kdy rodiče manželství požehnají.

Drahé dárky od rodičů

Rodiče páru, který se plánuje vzít, čeká nákladný úkol, který spočívá v nákupu drahých darů. Dary jsou způsobem, jak oslavit spojení a začátek nového společného života jejich dětí.

Příkladem extravagantního dárku, který mohou páry obdržet, může být i nový domov. V kubánské tradici se domy obvykle dědí z generace na generaci. Jelikož jsme u tématu velkých darů, je důležité poznamenat, že svatbu tradičně platí rodiče nevěsty.

Kubánci jsou rodině a komunitně založení. Donedávna se blízcí přátelé obvykle domlouvali o sňatcích mezi svými dětmi. Kromě toho se podporují manželství mezi členy téže komunity. Pár má na výběr, zda půjde na místo svatby pěšky nebo se nechá odvézt kabrioletem. Tak či onak je bude provázet jásot doprovodu. Dav během průvodu zpívá a tančí a zahrnuje dvojici blahopřáními.

Nevěsta v bílém, hosté v barevných outfitech

Svatební mrav vyžaduje, abyste přišli oblečeni v tom nejlepším, ať už to podle vás vypadá jakkoli. Jako na většině svateb, i zde jsou středem pozornosti nevěsta a její šaty, ale vyniknout by měli i hosté.

V kubánských svatebních tradicích jsou bílé šaty vyhrazeny pro panny. Od kubánských nevěst se proto očekává, že budou v den svatby „čisté“. Je to tak velká věc, že den po svatbě mohou být novomanželé požádáni, aby přinesli prostěradlo, které použili o svatební noci, aby dokázali, že nevěsta byla skutečně panna. Také jim není dovoleno vidět se dříve než před oltářem, což je pravděpodobně důvod, proč se na obřad připravují na různých místech.

Co se týče šatů, kubánské nevěsty často nosí šaty zdobené květinovými motivy, saténem, hedvábím a volánky. Další běžnou součástí jejich outfitů bývají nabírané sukně.

Svatby v Latinské Americe jsou často barevné a slavnostní, takže pokud se chystáte na kubánskou svatbu, oblékněte se podle toho. Zatímco nevěsta omračuje v bílém, svatební hosté mohou mít ve svatební den světlé šaty.

Ženich obvykle obléká bílou košili, tmavé kalhoty nebo kubánskou guayaberu, tradiční košili s více kapsami.

Kubánský svatební obřad

Řadu svateb na Kubě oddává kněz, ale obřady mohou být i civilní. V takovém případě může být oddávajícím soudce. Během obřadu lze vidět mnoho tradic inspirovaných náboženstvím, jako je svíčka jednoty, arras nebo bílá kytice.

La Ceremonia de Las Arras (Ceremonie mincí)

Tato křesťanstvím ovlivněná svatební tradice je způsobem, jak může ženich ukázat, že se o svou novou ženu bude finančně starat a podporovat ji. Ženich daruje nevěstě během obřadu 13 zlatých mincí. Mince jsou předem požehnány knězem a symbolizují Krista a jeho 12 apoštolů. Zatímco 12 mincí si nevěsta nechá, třináctou si vloží do pravé boty, aby jí nikdy nechyběla.

Pronájem luxusního bytu 3+kk Pařížská, Praha, Praha 1

Show property

Svíčka jednoty

Během kubánské svatby manželé zapalují takzvanou svíčku jednoty. Jak už název napovídá, svíčka symbolizuje spojení a sjednocení páru. Některé páry si tuto svíčku odloží a zapalují ji pokaždé, když se blíží výročí svatby. Na Kubě to může být tradice, kterou si vy a váš partner osvojíte.

Bílá kytice

Podobně jako je tomu v případě bílých svatebních šatů, mají kubánské nevěsty i bílou svatební kytici. Jak již bylo zmíněno, bílá má znamenat čistotu, která má v kubánské kultuře významnou hodnotu. Kromě toho může kytice představovat i plodnost.

El Cojín de los Anillos (Prstenový polštářek)

Snubní prsteny se přinesou k oltáři na polštářku, který bývá zdoben krajkou nebo jinými ozdobami. Po obřadu se polštářek předává matce nevěsty jako vzpomínka na tento den. Snubní prsten vyjadřuje věčnou lásku a oddanost páru. Je také připomínkou jejich nového společného života. Prsteny si novomanželé vymění během svatebního obřadu a nosí je na prsteníčku levé ruky.

Kubánská hostina až do rána bílého

Kubánské svatební hostiny mohou trvat hodiny, někdy až do časného rána. Stejně jako na brazilských svatbách si užijete párty a spoustu zábavy, takže se je na co těšit.

Tradiční kubánské svatební písně

Na kubánské svatbě uslyšíte hlavně několik oblíbených žánrů, jako jsou salsa, merengue a bachata. Populárními stálicemi svatebních recepcí jsou písně „Suavemente“ od Elvise Crespa, „Despacito“, „Danza Kuduro“, „La Chona“, „La Vida Es Un Carnaval“, „Mesa Que Mas Aplauda“ a „Vivir Mi Vida“.

Jako na většině svateb, i zde je první tanec novomanželů jedním z nejvýznamnějších momentů oslavy. Páry si mohou vybrat podle svého, jaký druh tance předvedou; mezi nejoblíbenější možnosti patří jakákoli variace rumby nebo salsy.

Rumba Guaguancó – nápadně smyslné pohyby s veselou hudbou,

Rumba Yambú - má pomalejší tempo než Guaguancó a celkově méně smyslné kroky. Tato varianta se někdy označuje jako „rumba starých lidí“,

Salsa Rueda – páry tančí ve velkém kruhu a provádějí obraty podle výzvy vedoucího.

Před svatbou musí páry obvykle strávit nějaký čas na tanečních kurzech.

Většina tradic svatebních oslav zahrnuje nějaký tanec, který každého rozhýbe. Pro Kubánce je na vrcholu seznamu pravděpodobně conga, také známý jako comparsa. Jedná se o pouliční tanec, který vznikl ve městě Santiago. Při tanci se všichni chytí za boky a kývají se do rytmu. Můžete ale počítat i s rumbou, která je hudebním žánrem i tanečním stylem.

El Baile Del Billete (Tanec za peníze)

Na kubánské svatbě se tančí opravdu, opravdu hodně a nešetří se zde ani slavným kubánským rumem. Pokud si však chcete zatančit s nevěstou, připravte si hotovost. Na Kubě totiž není zvykem vkládat peníze do obálky a ukrývat je tak před ostatními. Během svatební oslavy se hosté účastní tradičního „tance za peníze“, kdy každý muž, který tančí s nevěstou, jí připne na šaty bankovku. Tím novomanželům přispěje na svatební cestu.

Dárky pro hosty

Večírky nejsou na západních svatbách ničím výjimečným a výjimkou nejsou ani na Kubě. Jako poděkování hostům za to, že přišli na jejich svatbu a oslavili jejich lásku, mohou manželé rozdávat ručně vyrobené dárky, jako jsou španělské ruční vějíře nebo keramika od místních umělců. Někde pár dává hostům stuhy s jejich jmény. Pokud to dovolí rozpočet, mohou hosté dostat dražší dárky, jako jsou třeba doutníky.

Kubánská svatební jídla a nápoje

Na jídle je krásné to, že se v jednotlivých kulturách liší, ale zároveň je to něco, co může lidi spojovat. Jídlo patří k nejvýznamnějším prvkům kubánských svateb a hostina se koná po obřadu. Většinou se jako hlavní chod podává pečené vepřové nebo kuřecí maso, obvykle s rýží, fazolemi nebo jinými přílohami.

Jednou z nejoblíbenějších příloh jsou černé fazole na kubánský způsob, které se připravují s cibulí, česnekem a zelenou paprikou.

Hlavní chody

Kubánská jídla bývají lehká a chutná. Na svatební hostině můžete ochutnat celou řadu domáckých jídel, jako jsou masitas neboli smažené vepřové maso, arroz y frijoles negros, což je rýže a černé fazole na kubánský způsob, sladké banány nebo placky z juky.

Kubánské dezerty

Většina kultur po celém světě má na svatbách sladké dobroty, i kdyby šlo jen o svatební dort. Kubánské svatby mají více než jen dort - mohou se na nich podávat i tradiční kubánské sladkosti jako guava dort, cubanitas, tedy tyčinky s kokosovým nebo ovocným základem, hutný pudink zvaný flan nebo karamelový krém dulce de leche.

Rumové nápoje

Kubánci a rum jsou neodmyslitelně spjati, takže se bez něj neobejde ani žádná svatba. Velmi oblíbeným nápojem na Kubě je mojito, stejně tak i daiquiri nebo koktejl Cubanita, který lze přirovnat k Bloody Mary. Můžete také dostat Cuba Libre, rovněž známý jako rum s kolou.

Kubánská kuchyně má spoustu chutných jídel, která můžete připravit svému manželovi i doma.

Mezi nejoblíbenější klasiky patří:

Tamales. Taštičky z kukuřičného listu plněné kukuřičnou hmotou. Podobně jako mexická obdoba, i kubánská verze tamales obsahuje maso zamíchané do kukuřičného těsta.

Pernil Relleno de Moros y Cristianos, neboli vepřová plec plněná černými fazolemi a dušená s bílou rýží. Výborná volba na hostinu.

Krevety v lechitě. Lechita je lahodná omáčka vyrobená z kokosového mléka, česneku, pepře a rajčatové pasaty, která se obvykle podává k mořským plodům, jako jsou krevety nebo chobotnice.

Lechon Asado. Dalším úžasným jídlem k nasycení velkého davu je celé selátko pečené na rožni, často s kubánskou marinádou zvanou mojo, která se vyrábí z kyselých pomerančů, česneku, pepře a olivového oleje.

Costilitas jsou vepřová zadní žebra marinovaná ve sladké a pikantní omáčce.

Ropa Vieja. Ačkoliv název nemusí znít lákavě, protože doslova znamená „staré oblečení“, jedná se o kubánské národní jídlo. Je to guláš z trhaného hovězího masa s rajčaty a cibulí a je výborný.

La Hora Loca (Bláznivá hodinka)

Ke konci recepce nabere párty karnevalovou atmosféru s barevnými kostýmy, maskami a rámusem. To je chvíle, kdy se hosté mohou uvolnit a pobavit a pár si může odpočinout od formalit svatebního dne.

Ženichův dort

Dort pro ženicha je tradice, která už není tak běžná jako kdysi. Dort je obvykle z hořké čokolády a cukrář ho ozdobí iniciálami ženicha. Dort krájí a podává hostům ženich.

Jednou z nejdůležitějších tradic na kubánské svatbě je krájení svatebního dortu. Dort je většinou z bílého nebo světlého piškotu a pekárna jej na přání snoubenců často zdobí květinami nebo jinými symboly lásky. Dvojice spolu krájí dort a ukousne si, než nakrmí toho druhého. Toto gesto má vyjádřit jejich odhodlání sdílet své životy.

El Ramo de Novia (Svatební kytice)

Nevěsta tradičně hází kytici skupině svobodných hostů, čímž symbolicky předává svůj svobodný život někomu jinému. Žena, která kytici chytí, bude další, která se vdá.

Las Vegas

Las Vegas je hazardní hra, kterou Kubánci na svatbách často hrají. Hra se hraje se dvěma kostkami; cílem je hodit celkem sedm. Pokud hodíte sedmičku, vyhráváte bank. Většina lidí hraje o peníze a vítěz si odnáší jackpot.

Las Vegas je populární způsob, jak se svatební hosté mohou věnovat hazardu a bavit se. Hra je také šancí pro nevěstu a ženicha, jak si přivydělat.

Kubánci obvykle hrají tuto hru během recepce a hosté si mohou vsadit i na to, kdo vyhraje.

Další jedinečné tradice

Kromě jídla, hudby a tance jsou součástí kubánských svateb i jiné jedinečné tradice. Jednou z těchto tradic je hija de la novia a spočívá v tom, že otec nevěsty předává dceru ženichovi. Přitom dceři obvykle daruje šperk nebo dárek, který má tento okamžik připomínat. Další tradicí je obřad lasa, během něhož uváže ženich nevěstě kolem pasu laso. Tato tradice má prý symbolizovat oddanost ženicha manželství.

Novomanželé žijí s rodiči

Po svatbě se novomanželé přestěhují buď k jejím nebo k jeho rodičům. Nejčastěji to bývá domov ženicha, ale závisí to na konkrétní situaci. Pokud má například ženich mnoho sourozenců a nevěsta je jedináček, většinou se stěhují k jejím rodičům. Kubánci tradičně žijí ve spojených domácnostech jako velká rodina pospolu. Je zcela normální, když novomanželé, rodiče a sourozenci jednoho z nich žijí v jedné usedlosti.

Zajímavá tradice určuje, že je-li v rodině několik dětí, první, které se ožení, přivede do domácnosti svého partnera, aby žil s rodinou. Když se však ožení další sourozenec, první pár se musí odstěhovat a uvolnit místo pro nový pár. A je to pochopitelné - novomanželé většinou nemají vlastní bydlení, zatímco pár, který je spolu delší dobu, si mohl našetřit dost peněz na koupi či pronájem bydlení.

Co se týče dětí, vzpomínám si na situaci, kdy jsme v obchodě nakoupili sladkosti a já si rozbalila sušenku přímo na ulici. Najednou se kolem nás vytvořil chumel dětí, které se dožadovaly, abych se s nimi rozdělila.

To, co je pro naše děti naprosto samozřejmé, je pro kubánské děti vzácnost.

Kubánci se snaží mít úplnou rodinu

Na Kubě je důležité mít úplnou rodinu. Rodiny s jen jedním rodičem jsou vzácné, zejména pokud jde o svobodné matky. Společnost se na ně dívá s despektem a porodit dítě bez manžela se považuje za ostudu. Rodiny těchto žen je dokonce skrývají před světem, aby se vyhnuly hanbě. Rozvody také nejsou příliš podporovány. Jedinými osamělými rodiči, které jiní lidé nesoudí, jsou ovdovělí muži a ženy.

Odcizené kubánské páry někdy zůstávají pod jednou střechou celá léta nebo dokonce celý život, protože ačkoliv rozvod je na ostrově možný, najít si nové bydlení není zas tak jednoduché. Tento jev je důkazem nejen vážného nedostatku bytů na komunisty spravovaném ostrově, ale i schopnosti Kubánců zůstat přáteli – nebo aspoň nikoli nepřáteli – i za těch nejnepříjemnějších okolností.

Podle zákona nemohou Kubánci prodávat své domy a jelikož stát kontroluje téměř veškerý majetek, převody musí být schváleny. Bydlení je tak vzácné, že často není kam jít. Rozvody řeší notáři a stojí přibližně stejně jako svatba. Podle zákona neexistuje žádné výživné, pokud manžel nebo manželka nejsou nezaměstnaní, a komunistický systém zajišťuje pouze strohý životní styl bez drahého majetku, o který by stálo za to se dohadovat.

Kuba byla po desetiletí oficiálně ateistická a rozvod s sebou nenese takové stigma jako v jiných hispánských zemích. Mnoho rozvedených se vrací k rodičům, ale problémy nastanou, pokud jejich bývalé pokoje už obývají manželé nebo potomci sourozenců.

Vymýšlení nových jmen

Na Kubě se můžete setkat i s další zajímavou tradicí, kdy rodiče vymýšlejí svým dětem originální, netradiční jména, jaká nemají obdoby. Ti s menší fantazií vyberou již existující jména, ale ti, kteří si dají záležet, buď vezmou jména členů rodiny a ty zkomolí, nebo vytvoří zcela nová slova a pojmenují tak své děti.

Kubánské svatby jsou nádhernou směsicí bohatých zvyků a tradic, které se udržují po celé věky. Pokud hledáte dokonalý svatební plán, pak je kubánská svatba ideální volbou.

Bezpečnost je v zemi na velmi vysoké úrovni, neboť místní obyvatelé se bojí policie a režimu obecně

Musím se přiznat, že jsem se na Kubě nikdy necítila nebezpečně. Stejně jako v celé Latinské Americe však dodržujte obecné bezpečnostní zásady a netoulejte se sami pozdě v noci ve čtvrtích, které neznáte. Centrum a stará čtvrť Havana Vieja jsou nejbezpečnější. Mimo Havanu jsme se cítili ještě lépe. Hotelové komplexy jsou samozřejmě naprosto bez problémů. Spíše se může stát, že se stanete obětí nějakého drobného podvodu nebo krádeže.

K nejoblíbenějším zálibám patří baseball

Kubánci se tomuto sportu začínají věnovat od velmi útlého věku a vyučuje se i ve školách. Z tohoto důvodu není překvapením zjištění, že svůj vlastní baseballový tým má na Kubě každé městečko. A Kubánci jsou opravdu skvělí hráči. Dalšími rozšířenými sportovními aktivitami na Kubě jsou box, plavání, jízda na kole, basketbal a volejbal. Kubánci jsou v těchto sportech tak dobří, že jsou v nich považováni za světovou velmoc a na olympijských hrách se v těchto disciplínách často umisťují na medailových pozicích.

Bienvenido a Cuba!

Na dalekém karibském ostrově najdete všechen lesk i bídu, kterou byste od této části světa mohli očekávat. Na první pohled si zamilujete nakažlivou pouliční hudbu, stařičké Cadillacy a dokonalé pláže. Je pravda, že turistů jezdí na Kubu opravdu spousta, ale často nemají možnost předem zjistit, co všechno Kuba opravdu nabízí, což je způsobeno hlavně nedostupností internetu. Většina místních nabízí své služby přímo na místě jen tak, že oslovují turisty na ulici nebo v případě, že nabízejí ubytování, mají dům označený modrým znakem ve tvaru obrácené kotvy.

Zatímco pro turisty je Kuba doslova ráj na zemi, pro domácí, uvězněné již více než 60 let v socialistické společnosti, je život na Kubě spíše peklem. Kuba stagnuje prakticky od roku 1959, kdy zde revoluce zastavila čas a převrátila zemi naruby. Karibský ostrov má jedinečné podnebí a staletou tradici produkce tabáku. Ten nejkvalitnější tabák na světě se údajně pěstuje v provincii Pinar del Río. Doutníky zde na svých zpocených stehnech skutečně balí mladé dívky, kterým ještě nebylo ani dvacet let. V té vlhkosti to musí být fuška, ale díky ní mají místní doutníky tak krásnou vůni a příchuť.

Kubánci jsou úžasně houževnatí. Jsou chudí, ale těžkou hlavu si z toho nedělají, protože tu stejně nikdo nic nevlastní a všichni jsou na tom v podstatě stejně. Přestože se situace začíná pomalu zlepšovat, průměrný kubánský plat se pohybuje kolem 20 dolarů měsíčně. Při odpracování 20 dní měsíčně to vychází na 1 dolar denně. Řekla bych, že Kubánci, kteří nabízejí turistům ubytování nebo odvoz, se oproti jiným mají o něco lépe. Vezli jsme se například s taxikářem, který pracoval jako lékař, ale aby jeho rodina nestrádala, přivydělával si jako taxikář a vozil turisty.

Totéž platí třeba i o uklízečkách. Nejedna z nich se vzdala vystudované lékařské profese kvůli lepšímu zabezpečení rodiny. Představte si, že vám výplata nestačí ani na potraviny. I proto má každá kubánská domácnost něco jako „přídělovou“ knihu, na jejímž základě dostávají obyvatelé potraviny na příděl. Jedná se o předem určené produkty, které jsou dotovány vládou.

Před dvěma lety vyšli Kubánci do ulic v nejmasovějších protestech, jaké ostrov v moderní historii zažil. Vyhnal je tam hlad. Úroveň chudoby je kolosální a problémem je i nedostatek zboží. Nelze koupit potraviny ani léky. Není benzín, a proto někdy ani nejezdí autobusy. Nedostatkový je dokonce i toaletní papír.

„Toaletní papír si prosím dovezte z Evropy,“ psala mi majitelka ubytovacího zařízení, když jsem na Kubu přijela poprvé.

Když někde něco náhodou mají, lidé si musí vystát někdy i osmihodinovou frontu. Jednou stojí na brambory, jindy na rýži, čas od času se zadaří i na maso. Před pár lety vznikla jedna nelegální pracovní pozice. Takzvaný colero, tedy člověk, který za vás stojí ve frontě. Přijme objednávky od více lidí, vystojí řadu, nakoupí, a pak jim to prodá – samozřejmě i s marží.

Ne vždy je to ale jen o nedostatku. Kubánský historik Arsenio Rodríguez, který žije v exilu v Barceloně, mi řekl, že Fidel Castro uměle vytvořil podmínky pro tvoření front, aby lidi „zabavil“.

Úředním jazykem na Kubě je španělština

V turistických centrech se ale domluvíte i anglicky, německy, francouzsky, rusky a někdy se setkáte i s Kubánci, kteří mluví česky nebo slovensky. Většina popisků v muzeích, směrovky a ukazatele jsou však jen ve španělštině. Anglicky mluví jen minimum lidí a většinou ji jakž-takž ovládají mladší lidé. Uvědomují si totiž, že chtějí-li se mít lépe, ovládat angličtinu je pro ně klíčové. I proto si velmi rádi povídají s cizinci. Berou to jako kurz angličtiny, který mají zcela zdarma. Zároveň vědí, že být v kontaktu s cizinci je občas jediný způsob, jak se dozvědět novinky ze světa.

Mají Kubánci nějaké netradiční kulturní zvyky?

Do styku s jejich netradičním zvykem jsem přišla hned po příjezdu do Havany.

Když se po městě prochází mladá dívka nebo starší žena, tak místní muži špulí rty a vydávají zvuky připomínající líbání. Děje se to téměř na každém kroku a domácí se nad tím už ani nepozastavují. A když jsme přijeli na opačný konec země, do města Santiago de Cuba, kde tento zvyk není až tak zažitý, tak nám to už skoro i chybělo. Dělají to naprosto všem ženám. Dá se říci, že jim tímto způsobem projevují náklonnost, nejedná se tedy o žádné nemravné návrhy. Na Kubě to berou jako naprosto běžné chování.

Jednou jsme dokonce viděli na ulici dědečka, který učil svého malého vnuka, jak se to dělá. Po první zkušenosti jsem to už i já brala jako přirozenou věc, i když v jakékoli jiné zemi by takové chování bylo jistě považováno za obtěžování a projev nadřazenosti mužů nad ženami.

Velmi zmatená situace s měnou

Na Kubě je zaveden duální ekonomický systém se dvěma rozdílnými platebními měnami. Jedna je určena pro místní a nazývá se CUP, druhá je určena pro turisty a bývá označována jako CUC. Kubánské konvertibilní peso – CUC má pevnou sazbu a odpovídá poměru 1:1 vůči americkému dolaru. Domácí a lokální bankovky se liší už na první pohled.

Kuba a ubytování

Kromě luxusních hotelů jsou po celé Kubě rozšířeny i takzvané „homestays“, kde vás rodiny nechají přepsat v jednom ze svých volných pokojů. Za pokoj se zpravidla platí asi 20 dolarů (CUC). Okamžitě po příjezdu si hostitelé vyžádají váš pas, neboť vás neprodleně musí zapsat a nahlásit ministerstvu. Dozvěděli jsme se od nich, že 19 z 20 dolarů odvádějí státu. Je to velmi smutná záležitost. Někteří lidé riskují a nezapíší cizincův pas s vidinou lehce vydělaných peněz. Pokud se to ale policie dozví například od sousedů, mohou přijít o svůj dům nebo skončit ve vězení.

Většinu restaurací vlastní vláda

Téměř všechny restaurace, které se na Kubě nacházejí, vlastní a provozuje vláda. Existují i soukromé restaurace, kterým říkají paladares, ale těch je méně. V soukromých restauracích je ovšem chutnější jídlo, kvalita potravin a služeb je také na vyšší úrovni. Před dovolenou si vytipujte restaurace paladares. Pokud je navštívíte, určitě nebudete litovat.

Coca-Cola je na Kubě oficiálně nedostupná

Coca-Cola není oficiálně dostupná pouze ve dvou zemích na celém světě – v Severní Koreji a na Kubě. Přesto existují hotely a obchody, kde si ji můžete zakoupit – většinou se jedná o podpultový prodej, který je nelegální. Je velmi drahá, a i proto mají Kubánci svou vlastní kolu. Jmenuje se Tukola a je o něco levnější.

Rolling Stones v Havaně

Před pár lety na ostrově zdarma vystoupila skupina Rolling Stones, což místní obyvatelé považovali za velkou naději, že se blýská na lepší časy. Většina obchodů však stále zeje prázdnotou a sortiment zboží je velmi omezený. Na dovážené drahé věci Kubánci stejně nemají peníze. Coca-Cola a pivo se dnes už koupit dají, ale při platu dolar na den je to pro místní obyvatele spíše sci-fi.

Kubánské doutníky jsou nejznámější na světě

I když je kouření extrémně škodlivé pro naše zdraví, kubánské doutníky znamenají pro mnoho lidí speciální výjimku. Jsou totiž známé jako ty nejlepší doutníky na světě. Až 90 % kubánských doutníků se prodává vládě, zbývajících 10 % mohou výrobci prodat soukromě a podle svého uvážení.

Zdroj: Sme.sk, Weddingsallovertheworld.com, Theknot.com, Weddingfrontier.com, Wedbuddy.com, Eventdone.com, Loveyouwedding.com, autorské dílo