Katar je zajímavým kouskem světa. Líbí se mi. Patří sice mezi nejmenší státy na planetě, ale zároveň je jedním z nejbohatších díky tomu, že zde byla objevena ropa. Hlavním městem je Dauhá, kde naleznete spoustu hotelů, obchodů i restaurací.
Mezi nejzajímavější místa k navštívení zde určitě patří pevnost sloužící jako muzeum islámského umění, vesnička Katara, která je kulturním centrem města s amfiteátrem, divadlem a operou nebo Perla Kataru (The Pearl) – uměle vybudovaný ostrov srovnatelný s těmi v Dubaji. Jeho nejkrásnější částí je malebná čtvrť Qanat Quartier inspirovaná Středomořím. Katarci jsou velmi bohatí, ale nebylo tomu tak vždy. V minulosti se místní živili rybolovem a lovem perel. Situace se změnila v roce 1939, kdy zde byly objeveny zásoby ropy a zemního plynu. A právě manžela podnikajícího v této oblasti si našla i moje kamarádka Muriel, která se zamilovala do Fahada, mého dobrého kamaráda. A samozřejmě se konala svatba, na níž byla pozvána i moje maličkost. A vězte, že pokud jde o svatební oslavy, nic velkolepějšího než katarskou královskou svatbu nikde jinde nezažijete!
Páry mohou komunikovat přes telefon, SMS i e-mail, ale nemohou se setkávat bez přítomnosti člena rodiny. Setkat se můžete jen v případě, že máte v úmyslu se vzít. Předtím pár prodiskutuje požadavky, které od manželství očekává. To může zahrnovat například přání nevěsty pracovat po svatbě nebo být jedinou manželkou. Po dosažení konečné dohody si pár naplánuje předmanželské poradenství.
Vztah mezi expatem (označení pro člověka, žijícího v jiné zemi, než ve které se narodil) a katarským mužem nebo ženou je neobvyklý. Hlavním důvodem je to, že většina z nich je již v angažovaném vztahu s jinými katarskými muži nebo ženami. Navíc bývají západní ženy liberálnější, pokud jde o společenské normy, což je v rozporu se zásadami závaznými pro katarské muže, respektive pro muslimy obecně. Důležité je, že sňatky mezi muslimskými muži a křesťankami jsou v Kataru zakázány, kromě případů, kdy je povolí soud šaría, což je faktor, který je třeba při vytváření kontaktů s místními muži zvážit. Za Katarce se proto můžete vdát pouze pokud konvertujete k islámu, což pravděpodobnost takového svazku značně snižuje.
Pro to, aby katarský muž mohl uzavřít sňatek s cizinkou, se vyžaduje souhlas výboru pro manželství, který může být zamítnut. Vzhledem k těmto omezením je v Kataru běžným jevem, že zde žijící cizinci chodí s jinými cizinci. Expati si však musí být vědomi toho, že veřejné projevy lásky, včetně líbání a objímání, jsou v Kataru zakázány, zejména v oblastech, kam chodí rodiny s dětmi. Tyto aktivity se trestají pokutou nebo vykázáním. Výjimkou je pouze pozdrav: v Kataru zdraví muži a ženy přátele stejného pohlaví třemi polibky na tváře.
V Kataru dohlížejí na všechny muslimské svatební rituály soudy šaría. Nemuslimové nemají možnost uzavřít civilní sňatek; přesto mohou některá velvyslanectví a církve uzavírat sňatky mezi cizinci.
Přestože mnohoženství není v Kataru nábožensky a právně sankcionováno, je od této praxe upouštěno. Manželka může dokonce podat žádost o rozvod, vezme-li si její manžel další ženu. Rozvodovost v zemi se postupně zvyšuje. Portál Dohanews.com informoval o tom, že ve snaze zvrátit tento trend se katarská charitativní organizace chystá postavit zařízené domovy pro novomanželské katarské páry.
Umístění v těchto domovech mohou novomanželé získat na dobu prvních dvou let manželství, než se ustálí jejich finanční situace. Začátkem letošního roku poukázala Ústřední obecní rada na to, že nedostatek finančních prostředků novomanželů a z toho pramenící potřeba sdílet bydlení se širokou rodinou je zdrojem stresu, který vede k rozvodovosti. Rostoucí nájemné a vysoké náklady na koupi domu vystavují občany i přistěhovalce finančnímu tlaku, protože populace Kataru nadále roste bezprecedentním tempem. Náklady na bydlení jsou jen částí celkových výdajů mladých novomanželů. Někteří Katarci poukazují na to, že překážkou jsou třeba i obrovské náklady na pronájem svatebního sálu. K vyřešení tohoto problému vláda loni oznámila výstavbu pěti nových sálů, které budou moci katarské páry bezplatně užívat pro uspořádání svatebních oslav.
Přesto jsou v této zemi, která nabízí svým občanům bohatství a výhody, jako je darování volného pozemku novomanželům, bezplatné služby a půjčky s nízkým úrokem, tři čtvrtiny katarských rodin výrazně zadluženy.
Víte, co je na svatbě s Katarcem zajímavé? Novomanželé obdrží od státu zdarma pozemek a dotaci na stavbu, kterou začnou splácet po narození tří dětí.
„Katarčané bývají jen v domech – o místním občanovi, který žije v bytě, jsem ještě neslyšel. Odporovalo by to jejich představě o soukromí, kterým jsou posedlí. A navíc si ty drahé, velké baráky mohou dovolit. Emir (vládce země) jim ke svatbě dá zdarma pozemek a také nějakou tu dotaci na stavbu,“ popisuje na svém webu jarosovi.cz Čech žijící v Kataru. I ty úplně nejlevnější domy, které na místních realitních stránkách našel, dosahovaly částky kolem 1 a půl milionu eur (přibližně 37 milionů korun). Ty vyšší ceny se pohybovaly na úrovni 10 milionů eur ((téměř 245 milionů korun).
Co se týká předsvatebních a svatebních oslav, je to poměrně jednoduché. Nevěsta má obvykle dvě oslavy: henna párty a samotnou svatbu. Ženich bude mít jen svatební hostinu.
Milcha je podpisový ceremoniál, obvykle velmi komorní, která se uskuteční doma za přítomnosti nejužší rodiny nevěsty a ženicha. Svatební obřad provádí registrovaný „šejk“, který je muslimským duchovním, a ženich a nevěsta poté podepíší manželskou smlouvu. V závislosti na rodinných preferencích se někdy odehraje týdny i měsíce před svatební hostinou.
Na tuto událost jsou obvykle pozvány ženy z rodin nevěsty a ženicha a jiní blízcí přátelé a příbuzní. Nevěsta mívá na sobě tradiční katarské šaty, obvykle vyrobené z látek zářivých barev, jako je červená nebo zelená, běžně ozdobené zlatou výšivkou. Nevěsta je ověšena tradičními katarskými zlatými šperky. Na této akci budete svědky rozdávání mnoha jedinečně zabalených malých dárků. Jsou to obvykle sáčky, které obsahují „bukhoor“ (tradiční kadidlo), hennový prášek, „kohl“, což je tradiční černá oční linka, užívaná v zemích Perského zálivu a jihovýchodní Asie, čokoládu, „oud“ nebo „attar“ (tradiční parfém s éterickými oleji) a mnoho dalších.
Další tradicí hennové páry je zdobení všech hostů náramky z květů jasmínu.
Obvyklým rituálem je i „yallouh“. Při něm se nevěsta posadí do středu kruhu dívek, které drží nad její hlavou šál nebo látku a za hudebního doprovodu v pozadí s ní několik minut třepetají nahoru a dolů. Dívky stojící v kruhu musí být svobodné.
A kdo v Kataru platí svatební výlohy?
Rodina ženicha před svatbou tradičně zaplatí rodině nevěsty cenu za nevěstu. Katarské svatby jsou komplikované události, které trvají několik dní. Ale pozor! Svatební obřad i hostina se vždy konají pro muže a ženy odděleně. Přestože se mužské a ženské oslavy odehrávají týž den, většinou se konají na různých místech a mají velmi rozdílný charakter. Zatímco mužské svatební oslavy jsou obecně neformální a otevřené pro každého, oslavy pro ženy jsou jen na pozvání a jsou pěkné. To proto, že ženy berou svatby velmi vážně.
V případě ženicha se obvykle koná otevřená akce, při které chodí hosté dovnitř a ven, zdraví ženicha, popíjejí tradiční arabskou kávu a mohou se dokonce zúčastnit tradičního katarského mečového tance zvaného „ardha“, který je nezbytným zvykem. Součástí mužské párty je posezení po tradičním způsobu zvaném „majlis“. Jedná se o posezení na nízkých pohovkách uspořádaných podél stěn místnosti či stanu s prázdným prostranstvím uprostřed, které poskytuje dostatečný prostor pro mečový tanec. Ženy, včetně rodinných příslušnic z obou rodin, nemají na tuto událost povolený vstup, ale její průběh se často nahrává na video.
Pohoštění obvykle tvoří velké porce tradičního katarského jídla z rýže „machboos“, nazývaného někdy také „thabiha“, což v překladu znamená „oběť“. Název vychází z toho, že na každém podnosu s rýží se obvykle servíruje i uvařené jehněčí maso. Spolu s jídlem je nepřetržitě podáván čaj a káva, doprovázené tradičními lehkými sladkostmi, jako je gem'at.
Pozvání na ženskou část svatebních oslav dostanou členky širokých rodin ženicha i nevěsty, jakož i spousta jejich ženských příbuzných a známých z Kataru i žijících v zahraničí. To znamená, že ženských oslav se běžně účastní několik stovek hostů. V mnoha případech ani neznají samotnou nevěstu, ale obdržely pozvání prostřednictvím nějakého jejího bratrance nebo příbuzného. Už samotná pozvánka oznamuje, že budete ve vybrané společnosti: obecně je vyvedena na krémovém papíře zdobeném arabskou kaligrafií, flitry, krystaly nebo stuhou, díky čemuž každý host očekává okázalou událost.
Ženská svatební hostina je o extravaganci, vznešenosti a estetice. Dámy si obléknou ty nejlepší a nejstylovější róby doplněné krásnými účesy a make-upem. Téměř vždy se oslava koná v hotelu. Obzvláště poutavým rysem typické katarské svatby je propracovaný trůn zvaný „kosha“, na němž sedí nevěsta. Tento trůn je vždy umístěn na vyvýšeném místě, je výrazně zdobený, má dlouhý sedák, který skýtá dostatek prostoru k tomu, aby si k nevěstě mohly přisednout příbuzné nebo přítelkyně a rychle si s ní promluvit nebo se vyfotit. Od trůnu vede dlouhá rampa, kde dámy tančí a korzují tam a zpět, což vypadá téměř jako procházka po přehlídkovém molu. Po příchodu nevěsty házejí starší z rodiny peníze na ni nebo dokonce na ostatní tančící dámy. Účelem tohoto zvyku původně bylo zaplašit veškeré zlo. A co se s těmito penězi stane? Sbírá je doprovod kapely, která na svatbě hraje živou hudbu. Typicky takovou kapelu tvoří skupina dam s hlavním zpěvákem a doprovodnými umělci, kteří hrají na tradiční katarský buben a jiné nástroje.
Vstup nevěsty do sálu je jinak dramatická událost – někdy podkreslená dýmem, stroboskopy a zvednutím opony – a její pomalá chůze směrem k trůnu uprostřed místnosti upoutává veškerou pozornost. A všichni se baví. Ke konci oslavy vejde do síně, kde probíhá ženská oslava, ženich; ještě předtím jsou na to všechny přítomné dámy upozorněny, aby ty, které se chtějí zahalit, tak mohly učinit. Ženich přichází spolu s nejbližšími mužskými příbuznými, jako je jeho otec a bratři, jakož i nejbližšími mužskými příbuznými nevěsty. Dalším opatřením před jeho vstupem je zahalení nevěsty. Jsou různé způsoby, jak to udělat. Někde přinesou před nevěstu paravan, někde velkou plentu, někde si nevěsta jen vezme plášť. Po příchodu ženicha a ostatních příbuzných se vyfotografují a vymění si pozdravy, pak mužští příbuzní odejdou a zůstane jen ženich. Jakmile na místě z mužů zbude jen ženich, nevěsta je odhalena a po zbytek události spolu sdílejí pódium.
Během svatebních oslav nenosí ženy své abáje a hidžáby. Na každé katarské svatbě má nevěsta na sobě svěží bílé svatební šaty s propracovanou vlečkou zdobenou drahokamy. Ženich má na sobě tradiční katarské bílé roucho thobe a navrch bisht, což je je tenký černý plášť se zlatě vyšívaným lemem. Kromě ženicha nosí na svatbách bisht obvykle i otec ženicha a otec nevěsty. Není neobvyklé, že si ženy pořizují na svatbu róby luxusních módních značek celé měsíce před svatbou, často mimo Katar, aby měly takové, které na sobě dosud žádná jiná neměla.
Čím je svatba honosnější, tím je hledání dokonalé róby obtížnější. Když vstoupíte do tanečního sálu, není neobvyklé, že kolem vás víří modely od Roberta Cavalliho, Diora, Gucciho a jiných předních světových módních značek. Bílá není v Kataru jen barvou nevěst. Mezi hosty můžete spatřit i několik dalších bílých rób – i když samozřejmě ne tak propracovaných, jako má samotná nevěsta.
Zvláštností katarské ženské svatební oslavy je to, že není zvykem přinést si na ni telefon s fotoaparátem. U vchodu do slavnostního sálu vám ochranka obvykle vezme váš telefon a vydá vám tokenové číslo, na základě něhož dostanete svůj telefon při odchodu zpět. Dalším typickým pravidlem je, že přímo na svatební oslavě se nepředávají svatební dary. I když je to obecná norma, někdy je to zvláště uvedeno i na svatebním oznámení. Svůj svatební dar můžete novomanželům předat kdykoli před svatbou nebo po ní v intimnějším prostředí.
V dnešní době žijí novomanželé už jen výjimečně ve vícegeneračních domácnostech, a pokud ano, pak spolu s rodinou muže. Svých rodičů si však velmi váží. Mladá generace má obvykle 3 děti, v minulosti to bylo 4-5. O děti se starají chůvy (chadámy). Chůvy (většinou Filipínky) bydlí s rodinou a často se kromě péče o děti věnují i domácím pracím, úklidu a vaření. Ve většině rodin má každé dítě svou vlastní chůvu. Čas v Kataru plyne krásně pomalu a pracovní tempo je mírnější. Jako ve většině ostatních arabských zemí, i zde má prioritu hlavně rodina a společné trávení času. Rádi se setkávají s přáteli, přičemž pátky patří modlitbám nebo i velbloudům. Účastní se svých oblíbených sportů, například s velbloudy, kteří se zde prodávají za tisíce.
Všechny katarské rodiny mají v zahradě postaven tradiční klimatizovaný stan (madžles) s televizí, kde muži přijímají každý večer návštěvy. Nebuďte překvapeni, pokud vás vyzvou, abyste si sedli na zem se zkříženýma nohama a jedli rukama. To je zde běžné. Váš hostitel může nabídnout těm, kteří nemohou jíst rukama, stříbrné příbory a starší jsou vždy obsluhováni jako první. Před jídlem nebo pitím řekněte „Bismillah“ a po jídle „Alhamdulillah“, abyste hostiteli vyjádřili vděčnost. Arabové mají silný smysl pro rodinné soukromí, proto byste se u nich doma nikdy neměli objevovat bez ohlášení.
Čím je rodina bohatší, tím je stan větší. Při vstupu do madžlisu si vždy zujte boty a vezměte si (pravou rukou) vše, co vám hostitelé nabídnou k jídlu nebo pití. Madžles se vyznačuje tím, že do něj nikdy nevstupují ženy, dokonce ani paní domu. Listopad je pro Katarce typický stanováním v poušti. Tato tradice je mezi Katarci velmi oblíbená. Setkávají se při tom celé rodiny, grilují nebo hrají míčové hry.
Katar je tradiční monarchií pod vládou emíra, tím současným je Tamím bin Hamad Al Sání. Rodina Al-Sání vládne Kataru už od poloviny devatenáctého století. V zemi neexistují politické strany ani volený parlament, nejvyšší moc má emír, který si k ruce jmenuje 35-členné poradní shromáždění. V porovnání s ostatními zeměmi v oblasti Perského zálivu však Katarci mají poměrně značnou svobodu projevu, a to i v médiích. Věděli jste, že Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice Al-Džazíra?
Katar je sice ve srovnání s jinými arabskými zeměmi poměrně bezpečnou zónou pro volně se pohybující ženy, přesto je však vhodné zajistit jim pokud možno mužský doprovod. Co se týče oblečení, doporučují se zahalená ramena a nohy pod kolena, žádný vyzývavý dekolt. Doporučuje se dbát zvýšené míry opatrnosti v oblékání a chování a omezit pohyb sama po setmění.
Katarské ženy chodí na veřejnosti zcela zahalené, jsou jim vidět jen oči, na sobě mají černý hábit - abáju. Drahé kabelky, boty nebo dokonalý make-up jsou pro ně přímo nezbytností. Zatímco katarské ženy si tělo zahalují abájou, cizinky, které zde nežijí natrvalo, by měly nosit skromné oblečení, které jim zakrývá kolena a ramena. Přestože pro turisty navštěvující Katar neexistují žádná pravidla oblékání, dlouhodobé tradice si zasluhují respekt. Kromě toho se na veřejnosti vyhýbejte příliš krátkým šortkám nebo sukním. Pokud se vám zdá, že vaše oblečení je příliš krátké, zvažte, zda si pod něj neobléci legíny, abyste vyhověli místním mravům. Krátké sukně a legíny, které nezakrývají kolena, nejsou povoleny. Totéž platí i pro příliš těsné oblečení. Ideální materiály na nošení v katarských městech jsou len, bavlna a hedvábí. Zatímco tradiční oblečení je pro místní ženy věcí jejich kulturního dědictví, cizinky mohou nosit splývavé a dlouhé bavlněné nebo lněné sukně.
Katarští muži bývají oblečeni v bílém volném rouchu zvaném dišdaš nebo thoba. Katarci jsou svým tradičním oděvem od cizinců snadno rozpoznatelní. Na hlavě často nosí bílou nebo červenou pokrývku zvanou ghátra, která je na hlavě připevněna černám provazem zvaným agal.
Katar umožňuje místním i cizím mužům nosit dlouhé cargo a lehké chino kalhoty. Muži v Kataru nesmějí nosit džíny ani sportovní nebo chino šortky, které nezakrývají kolena. Chcete-li si jako turista obléct do města šortky, ujistěte se, že vám sahají pod kolena. Muži mohou nosit běžná trička s kulatým výstřihem, nesmí na nich však být nějak urážlivý potisk. Na veřejných místech by se i cizinci měli zdržet nošení tílek bez rukávů a oblečení, které odhaluje hruď. Přestože si cizinci nemusí osvojit arabský styl oblékání, měli by respektovat místní kulturu a těmto věcem se vyhnout.
Katar umožnil mužům nosit u bazénů a na plážích plavecké šortky, které jim zakrývají kolena, hrudník a ramena. Většina katarských mužů a žen se na pláži zahaluje do dlouhých oděvů. K turistům jsou předpisy méně přísné. Na pláži nebo u bazénu mohou ženy nosit krátké plavky i bikiny, chodit bez plavek však Katar mužům i ženám zakazuje. Noční kluby a bary samozřejmě umožňují hostům vybrat si oblečení bez porušení zákona.
Podle islámského práva šaría jsou partnerství osob stejného pohlaví v Kataru zakázána a trestná. Trestem za účast na pohlavním styku mezi osobami stejného pohlaví staršími 16 let je několik let vězení. Legislativa také uvádí, že věřící by se neměli zapojovat do homosexuálních aktivit ani je propagovat. Navzdory existenci těchto zákonů jsou trestné činy homosexuálů zřídka stíhány a trestány vězením. Je to proto, že islám klade značný důraz na právo jednotlivce na soukromí. Pokud se tedy čin neodehrává na veřejnosti, většinou se nebere v potaz.
V Kataru, tak jako i v jiných muslimských zemích, se za víkend bere pátek a sobota. V pátek během tzv. velké modlitby, která probíhá mezi 11,30 do 12,30, je vše zavřeno. Neděle je zde normálním pracovním dnem.
Extrémní příjmy z vývozu ropy a plynu zajistily pro Katarce luxus. Ten zahrnuje například bezplatnou zdravotní péči na vysoké úrovni nebo bezplatné školství, nemluvě o tom, že Katarci neplatí žádnou daň z příjmu. Nikdo tu nemá problém vyžít z výplaty a zaplatí si z ní i věci, o kterých Evropané mohou jen snít. Elektřina i voda jsou zdarma. V místních nemocnicích pracují špičkoví specialisté ze všech koutů světa. Katar nemá zavedenou daň z příjmu, neplatí se (zatím) DPH ani silniční daň a také se neplatí spotřební daně. Na alkohol, tabák, energetické a slazené nápoje je však zavedena tzv. „daň z hříchu“ ve výši 50-100 %. Neplatí se zde ani zdravotní a sociální pojištění.
V zemi žijí přibližně 2 miliony obyvatel, z toho asi 20 procent tvoří praví Katarci a 80 procent přistěhovalci. Žijí zde Arabové, Indové, Íránci, Pákistánci. Úředním jazykem je arabština, ale mnoho lidí tu ovládá i angličtinu. Klima je velmi horké, v létě dosahují teploty 40-50 stupňů Celsia. Častý je výskyt pouštních bouří, které přicházejí velmi rychle.
Katar je jedna z nejbezpečnějších zemí. Místní děti studují na prestižních vysokých školách v Anglii i jinde, musí se však vrátit a pracovat pro stát. Muži po dosažení 18. roku získávají zdarma pozemek o výměře 1 240 m2.
Když se vdáte za Katarce, připravte se na život za vysokou kamennou zdí, která vás oddělí od sousedů. Katarci totiž milují soukromí. Jsou jím doslova posedlí. Z představy, že by někdo viděl paní domu v domácím oblečení, jsou přímo zhrozeni. A tak je 2,5 metru vysoká kamenná zeď to první, co kolem svého pozemku vybudují. Žijí v honosných vilách daleko od centra, v oblastech neobydlených cizinci. Katarci se během pracovního týdne baví v parcích a o víkendu v pouštních dunách. Jelikož nejrozšířenější aktivitou v průběhu celého roku je chození po klimatizovaných obchodních centrech, na jejich počtu, velikosti a různorodosti si Katarci dali (jako ostatně na všem) skutečně záležet. Restaurace jsou otevřeny 18 hodin denně, některé dokonce nonstop a také donáška zde funguje téměř nepřetržitě.
Téměř všechny domy Katarců mají „barvu pouště“. Fasády mají 4 odstíny, a to bílý, špinavě bílý, ještě špinavěji bílý a pískový. Samozřejmým příslušenstvím domu je i obrovský bazén, jelikož katarské rodiny byste na plážích hledali zbytečně.
Ženy v Kataru dodnes čelí hluboké diskriminaci. Pokud chtějí cestovat, studovat na univerzitě v zahraničí nebo pracovat ve státní správě, musí nejprve obdržet povolení od svého partnera nebo mužského rodinného příslušníka.
Již při prvním zaměstnání dostane Katařan přibližně 16 000 QAR (katarský rijál), což je v přepočtu cca 100 tisíc korun. Po ukončení studia je minimální mzda domácího již 40 000 QAR (251 tisíc korun). Do „důchodu“ odcházejí s platem 400 000 QAR (2,5 milionu korun). Toto opravdu není pohádka. Ženy mají příjmy o něco nižší než muži. Život v Kataru má dvě tváře. O té druhé by mohli mluvit hlavně obyvatelé Nepálu, Pákistánu, Afghánistánu, Filipín a Indie, které můžeme označit za opravdu velmi levnou pracovní sílu a jejich život je doslova opakem toho, co si mnozí představují pod pojmem „život v Kataru“.
Při sjednávání schůzky zohledňujte pracovní dobu a snažte se ji plánovat v dopoledních hodinách, případně v podvečer, kdy také probíhá mnoho obchodních jednání. Mějte na paměti časy modliteb a snažte se neplánovat schůzky během nich. Pokud k tomu dojde, jednání se zastaví. Mějte trpělivost s každým, kdo se jde pomodlit a neprojevujte podráždění nebo netrpělivost, protože je to považováno za nezdvořilé a nevhodné chování. Kromě toho Katarci nepovažují zpoždění za vážný prohřešek, takže se nedivte, pokud vaše obchodní schůzka začne s mírným zpožděním.
Máte-li obchodní schůzku s dámou, dovolte jí, aby vám podala ruku jako první. Při podávání rukou vždy používejte pravou ruku, zvláště pokud si podáváte ruku s muslimem. Na obchodní jednání je vyžadován konzervativní oděv pro muže i ženy. Ženy by se měly vyhýbat odhalujícímu oblečení, jejich profesionální oděv musí zakrývat kolena a lokty a zakrývat dekolt. Muži i ženy by měli být dokonale upraveni. Ujistěte se, že vaše vlasy jsou upravené a lesklé, váš make-up je na místě a vaše oblečení je dobře vyžehleno.
Oblíbenou večeří v každé rodině je grilovaná ryba podávaná na kořeněné rýži s kari a bramborami. Preferovaným nápojem je káva, která je nejčastěji podávána silná, hořká a bez cukru. Katarským národním jídlem je balalit (něco jako těstovinové nudle s vaječnou omeletou, cukrem a šafránem), haris (pšeničná kaše s trhaným kuřecím nebo i velbloudím masem, ochucená pepřem a bylinami) a jako klasika rýže s kuřetem nebo hovězím. Důležité je, aby vše bylo „halal“ (povoleno, splňující islámské tradice).
Pro Katar je dalším typickým jídlem machboos - jemně uvařené kuřecí, skopové nebo rybí maso s voňavou rýží. To už bylo zmíněno v souvislosti se svatební oslavou ženicha. Vaří se v kořeněném vývaru z jehněčího nebo kuřecího masa. Podává se s červenou omáčkou dakoos a trochou citrónové šťávy. Někdy i s bramborami. Gastronomickou specialitou je i saloona - pikantní guláš s masem, zeleninou nebo obojím. Najdete v něm spoustu rajčat, mrkev, lilek, brambory a jinou zeleninu. Podobně znějícím a stejně chutným jídlem je samboosa - pečivo plněné zeleninou, masem, sýrem nebo jinými přísadami. Pečivo se osmaží, aby získalo zlatavou barvu. Jídlem připomínajícím italské lasagne je thareed se směsí zeleniny jako je mrkev, fazole nebo brambory, k tomu kuřecí nebo jehněčí maso. Z dezertů a sladkostí naleznete v Kataru aseedu - lahodnou sladkost vyrobenou z mouky, másla, cukru nebo medu a oleje. Kunafa je zákusek pro milovníky sýra vyrobený z plátů filo těsta nebo krupicového těsta. To se namočí do sladkého sirupu a navrství se sýrem, ořechy či sraženou smetanou. Umm ali je zase podobný chlebovému pudinku – jde o dezert vyrobený z listového těsta a mléka. Podává se s posypem z ořechů a rozinek.
Velmi oblíbenou kuchyní v Kataru je také íránská (perská) a libanonská kuchyně. Ochutnáte zde proto i chutné íránské kebaby, zejména pak bachtiari kabab z několika druhů masa a s rýží ochucenou šafránem.
Ke gastronomickým zážitkům patří jinak ochutnávka pravého velbloudího mléka, když velblouda nadojí přímo před vašima očima. Typickým katarským nápojem, který se pije ke všemu, je karak. Jedná se o sladkou směs nebo čaj, který je ochucený pepřem, kondenzovaným mlékem a kardamomem. Dalšími přísadami mohou být i šafrán a zázvor. Svým muslimským návštěvníkům byste neměli nabízet alkoholické nápoje nebo jídla obsahující vepřové maso. Nemuslimové mají povoleno konzumovat alkohol v hotelech a v soukromých rezidencích s příslušnými povoleními. V opilosti se však nemohou objevit na veřejnosti. Od nemuslimů se nevyžaduje, aby se během svatého měsíce Ramadán postili. Od úsvitu do soumraku by se však měli zdržet jídla, pití a kouření na veřejnosti.
Veřejné projevy náklonnosti mezi mužem a ženou se nedoporučují. Všechna tato omezení se ještě vystupňují během svatého měsíce Ramadánu, kdy se na veřejnosti nesmí jíst, pít (cokoli), ani si užívat jiných požitků, jako například kouřit, líbat se, žvýkat žvýkačku, a to v době od východu do západu slunce. Islámský lunární kalendář obsahuje různá významná data, ale kromě Ramadánu jsou důležité i dva svátky Eid. Po Ramadánu, měsíčním půstu, následuje hostina, která zahajuje Eid Al Fitr - první svátek. Během tohoto svátku má nejvyšší význam charita, kdy rodiny v celém Kataru dávají dary charitativním organizacím. Eid Al Adha, což v překladu znamená „svátek oběti“, se koná na závěr hadždž, každoroční pouti do Mekky, která se vyžaduje od všech muslimů, kteří k tomu mají prostředky, alespoň jednou v životě.
Každý Eid, který trvá čtyři dny, má svůj vlastní historický význam a doprovodné rituály. Obecně je to čas setkávat se s rodinou a přáteli, vyměňovat si jídlo a dávat malým dětem peníze.
Především je to požívání alkoholických nápojů (a užívání drog) na veřejných místech, ale také v soukromí. Za zvláště závažný trestný čin je považováno řízení pod vlivem alkoholu (stačí, aby v případě dopravní nehody policista pouze uvedl, že cítil z dechu řidiče alkohol), které může vést k zahájení trestního stíhání a k následné deportaci ze země. Je zakázán dovoz a rozšiřování jakéhokoliv tiskového nebo obrazového materiálu/záznamu s erotickým nebo pornografickým obsahem. Na všech hraničních přechodech lze očekávat podrobnou (i osobní) prohlídku, včetně prohlížení záznamů na videokamerách. Za samozřejmost se považuje dodržování úcty vůči veřejným představitelům země, jejich oficiálním portrétům a dalším státním symbolům.
Bezpečnostní situace se udržuje na úrovni, která vyžaduje obezřetnost všech cizinců především na místech s velkou koncentrací osob. Vnitrostátní bezpečnost je poměrně vysoká, kriminalita je minimální.
Dobrá zpráva i pro sportovní fanoušky! I přes mnoho tradičních zvyků je Katar velmi kosmopolitní zemí, její vláda neváhá získávat, zejména štědrým hmotným zabezpečením, pro svou reprezentaci sportovce z jiných států (např. atlety z Keni a Maroka nebo vzpěrače z Bulharska). Sportovně to tu žije. V roce 2016 se v Kataru konalo mistrovství světa v cyklistice, které vyhrál slovenský reprezentant Peter Sagan. V hlavním městě Dauhá se konaly i závody Formule 1. Jejich cílem bylo ukázat světu skrze sport přívětivou tvář Kataru. Technologický pokrok země měla nově předvést i nejsledovanější událost na Zemi, mistrovství světa ve fotbale.
Každému můžu doporučit jediné, přijeďte se sem podívat. Odstřihněte se od sociálních sítí a poznávejte svět svýma vlastníma očima.
Zdroj: Blueskytravel.sk, Teplickanadvahom.sk, Bubo.sk, Travelshelper.com,Iloveqatar.net, Dohanews.co, Modrykonik.sk, Best-country.com, autorské dílo