Íránský prezident zemřel během letecké katastrofy. Její pozadí je nejasné, zemi čeká boj o moc

K nehodě helikoptéry s íránskými politiky na palubě došlo již v neděli odpoledne, ale oficiální informace potvrzující úmrtí prezidenta se dostala do médií až následující den. V horách, nad nimiž vrtulník s posádkou letěl, panovalo nepříznivé počasí a pilot se strojem narazil do některého špatně viditelného skalního výčnělku.

Íránci na palubě cestovali ze slavnostního otevírání přehrady, kde se setkali  s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Ačkoliv na místě podle dostupných informací skutečně panoval silný vítr, mlha a déšť, nad některými okolnostmi katastrofy visí pochybnosti.

Pronájem luxusního bytu 3+kk Pařížská, Praha, Praha 1

Show property

Nad podivnou nehodou možná někdo "zapracoval"

Na místo nehody se dostali horolezci ze záchranné jednotky až po řadě hodin a na výpravu šli na lehko, bez horolezeckého vybavení. Tělo prezidenta měl objevit turecký pátrací dron s termovizí, ale tou dobou již jeho tělo nevydávalo pochopitelně žádné tepelné záření obvyklé pro člověka.

"Evidentně zpackaná a protahovaná záchranná operace může nasvědčovat dvěma jiným možnostem. Za prvé, na pádu prezidentského vrtulníku někdo přece jen úmyslně „zapracoval“ a existoval záměr zdržet záchranu tak, aby pasažéři s jistotou nepřežili. Nebo za druhé – a mnohem pravděpodobněji – piloti před pádem stihli ohlásit pozemní kontrole, co se děje, a zdržení záchranných prací mělo režimu získat čas na kontrolu politických škod způsobených nehodou,"

uvedl k okolnostem nehody komentátor Karel Dolejší na Forum24.cz.

Zesnulý prezident stál v čele Komise smrti

Ebrahim Raísí měl náboženské a právnické vzdělání. Ačkoliv v současném íránském režimu nepředstavoval radikální křídlo, byl považován za člověk, který má v současnosti na svědomí nejvíce politických vražd.

Zejména kvůli tzv. Komisím smrti, které v roce 1988 vyšetřovaly a popravovaly nepřátele režimu z marxisticko-islámského hnutí. Podle informací lidskoprávních organizací během vyšetřování stačilo vyjádřit neochotu jít čistit minová pole z válečných dob a vysloužit si tak rozsudek smrti. Vyšetřování Raísího komise vedlo podle odhadů až k pěti tisícům poprav.

Krvavá minulost prezidenta, za níž se mu dostalo přezdívky "Teheránský řezník",  je mezi íránskou veřejnosti poměrně známá a po jeho smrti vypukl v ulicích jásot odpůrců režimu. V čerstvé paměti mají Iráčané také protesty po úmrtí dvaadvacetileté Mahsy Amini, která zemřela po zatčení morální policií za nevyjasněných okolností. Její smrt sice vyvolala v zemi značné protesty, ale demonstranti byli pod Raísího patronací potlačení a údajně jich mělo několik stovek zemřít.

"O pádu vrtulníku, při němž zahynul iránský prezident Ebrahim Raisi, který byl zodpovědný za brutální represe doma a podporu terorismu na středním Východě, lze snad říct jen to, že by toho vrtulníku byla škoda, kdyby ho nevlastnil Irán,"

komentoval nehodu politolog a publicista Jiří Pehe na síti X. Podobný vzkaz není žádnou výjimkou. Ačkoliv oficiálně kondolovali nejen představitelé spojeneckých režimů v Číně, ale třeba i šéf Evropské rady Charles Michel, řada lidí, kteří Írán opustili a žijí v zahraničí událost okomentovalo podobně.

Írán po smrti prezidenta čeká tvrdý politický boj. Primárně ale nejde o jeho úřad. V zemi má hlavní postavení náboženský vůdce islámské revoluce (tzv. rachbar), úřad nyní drží Alí Chameneí. V Pětaosmdesáti letech se však blíží konec jeho vlády a Raísí byl považován za nejpravděpodobnějšího nástupce, který má zároveň dostatek moci, aby mohl klíčovou funkci obsadit. Jenže nyní je hledání nového vůdce bez favorita a mezi současnými pretendy, mezi nimiž je i syn Alí Chameneího, nepochybně vypukne nelítostný boj o moc. 

Zdroje: iranprimer.usip.org, nbc.com, forum24.cz, x.com, ČTK, autorský článek