Rozhovor s několikanásobnou zlatou slavicí Lucií Bílou, o tom bez něčeho si nedokáže představit život, jak se udržuje ve formě, co si myslím o kritice na sociálních sítích a co říká na trend dnešní doby estetické úpravy.
Jsem vizionář. Rekonstruuji divadlo, zachraňuji co se se dá, ale pak jsou věci, které chci, aby dělal někdo za mě. Nerozumím oblečení a je mi trochu jedno, ale není mi jedno s kým spolupracuji. Mám skvělou stylistku, která mě krásně oblékne a já ji za to děkuji, že já to nemusím řešit. Stejně tak mám úžasnou kadeřnici a úžasný tým, kde se o mě starají a nemusím to řešit.
Vždycky je. Ti chlapi to májí jednoduché, mají jedno kvádro v jiných barvách nebo stejné. Ale být ženská není žádná legrace. Od nás se očekává, že se budeme pořád usmívat, že budeme mimozemšťanky, že všechno zvládneme. Mě to teda nevadí, ale je pravda, že je to asi důležité. Pro mě důležité jak se cítím, pak člověk vyzařuje něco tak pěkného, že můžete zmást ty ostatní, když vám to nesluší, ale oni si myslí, že ano, protože vyzařujete hezkou energií, ale je to taky podle toho, jak se vyspíte.
Snažím se spát, ale moc mi to nejde. Snažíme se cvičit, nejíst večer, nepiji alkohol, nekouřím, to už se nebudu vytahovat, nekouřím už třicet let, ale kouřila jsem pořádně. Snažím se být na sebe hodná a nestresovat se ze zbytečných věcí. Když mi bylo pětatřicet, tak jsem byla celkem hezká holka, ale hrozně jsem si to komplikovala, teď už to musím hodně zakreslovat, ale je mi dobře na duši. Snažím se udržovat si krb svých myšlenek čistý.
Mám motto, „udržuj řád a řád udrží tebe“ a v tom je úplně všechno a mám takovou ještě krásnou větu od mého dědečka, který napsal tu větu mamince do památníku v jednapadesátém roce a jak je to chytré, „chceš-li chytrou býti, nechtěj vše, co vidíš, nevěř všemu co slyšíš a neříkej, vše co víš a dělej jen to, co musíš.“
Je to na každém z nás, jak se rozhodneme, já bych nechtěla, aby někdo ovlivňoval, to co ovlivňuje příroda a můj život. Já neříkám, že tam není co měnit, ale nenechám na to sáhnout, radši si na tom budu pracovat sama. Nezazlívám nikomu, že to dělá, každého je to věc.
Každý by si měl všímat sám sebe, neměl by být tak chytrý na sítích, navíc se ještě schovávat za anonymitu, normálně by to určitě Darince do očí neřekl. Darinka je krásná žena, je úspěšná a není zlá a neslyšela jsem, že by ona někoho pomluvila, tak jí taky dejte pokoj. Já ji mám ráda.
Všichni jsou chytří, jak rádio, každý je ten gaučový kritik, komentuje to a týká se to všeho. My nemáme rádi hrdiny, ale máme rádi viníky. Většinou takhle mluví lidi, kterým se nedaří a já bych si přála, aby se jim dařilo a přestali hejtovat. Já si teda myslím, že musím lidem také lézt na nervy, a to je v pořádku. Myslím si, že všechno je v pořádku. A kritizovat, proč? Ať se každý podívá na sebe.
On, Tenhle. Já jsem v tom nevině. (Radek Filipi)
(Radek Filipi) To se někdy tak podaří. Chudinku lituji, dostává to dvacetčtyři sedm, od rána. Já jsem si na začátku našeho vztahu před těmi devíti lety říkala, jak je možné, že on si ze všeho dělá legraci, on je tak bezstarostný ,ale jsem mu za to vděčná, protože on mi dává do toho žití lehkost a žije se s ním hezky.
Děkuji.
Zdroj: vlastní dotazování