Svět šokoval odvážný verdikt francouzského soudu, který bez váhání odsoudil jednu z nejvýraznějších tváří tamější politiky ke čtyřletému trestu odnětí svobody. Zajímavá je i skutková podstata celého případu, která se nedotýká jen tradiční kandidátky na francouzskou prezidentku a hlavu tamější krajní pravice. Ukázalo se, že strana využívá europarlament jako školku pro své politiky, kde mohou lacině přijít k funkcím.
Jedním ze základních pilířů demokracie je právo nechat se zvolit do volených funkcí. K nim patří pro všechny členské země Evropské unie i Evropský parlament. Každá funkce je dobrá a zatímco u nás běžný volič nepozná rozdíl oproti volbám do Sněmovny, ve Francii je systém voleb do národního parlamentu od toho evropského odlišný.
Mimo jiné tak vzniká prostor pro ty, kteří v dominantně využívaném většinovém systému mají horší výchozí pozici. Nejde o žádnou banalitu. Přesně tato situace vyústila v táhlou politickou krizi ve Francii, která do sebe vtáhla i tamější loňskou olympiádu.
Le Penové posloužil europarlament jako dojná kráva
Ve zkratce strana "jednoho muže" (Marine Le Penová samozřejmě není muž) uspěla v Evropských volbách. Prezident Emmanuel Macron nečekaně vyhlásil předčasné volby, aby evropským vítězům vzal vítr z plachet. Což se mu podařilo, neb straně jednoho muže z principu chybí osobnosti, aby uspěly v personalizované většinové volbě. Jen jaksi tento riskantní politický krok vzal vítr z plachet i samotnému Macronovi.
Asi není největším paradoxem na světě, že velmi nacionalisticky orientované Národní sdružení má úspěch v zastupitelském orgánu evropské spolupráce, kde se z principu věci pracuje mimo národní zájmy jednotlivých států. Každá funkce dobrá, protože peníze jsou až na prvním místě.
Jenže se štědrým europoslaneckým platem si mnozí evropští zastupitelé Národního sdružení nevystačili a využívali náhrady (zejména ty určené na evropské sekretářky a asistenty) na provoz strany. Je otázkou, jestli nákup např. drog ze stejného rozpočtu byl také srovnatelně sankcionován, ale o porušení pravidel pro politické strany prostě jde.
Podobně jako kdyby se peníze na radar do F-35 využili místo pro armádu na internetovou reklamu, která radí, koho volit. Nakládání s veřejnými penězi má svá pravidla, protože nejde o zisk z byznysu, ale peníze všech občanů.
Turek, Nerudová a další členové sboru politické školky
"Každý demokraticky smýšlející člověk, především politik, musí nyní stát za Marine Le Pen! I kdyby s ní nesouhlasil vůbec v ničem. Myslíte vážně, že vám běžné nesrovnalosti v platech asistentů připadají jako důvod neúčastnit se demokratických prezidentských voleb?"
komentoval český europoslanec Filip Turek (nestraník za Motoristé sobě) verdikt soudu.
Poukazuje tak na politizaci celé kauzy. Nutno podotknout, že za "běžné" označuje dlouhodobé fiktivní zaměstnávání oněch asistentů za miliony eur. Pravdu může mít naopak v tom, že v širší perspektivě jde o běžnou formu zneužívání veřejných peněz.
Celá kauza háže kalné světlo na význam samotných europoslanců. Rozhodně je neprezentuje jako výkladní skříň stran, jako zasloužené členy, jejichž politická kariéra vrcholí právě v evropském zastupitelském sboru.
Spíše to vypadá, že pro některé strany, které evropská agenda stejně nezajímá (Národní shromáždění prezentovalo plány na odchod z EU) jde o luxusní školku, kde se politické dítě odloží a má se tam dobře. Pokud vyroste může někam povýšit.
Sám Turek budí dojem, že v Bruselu eventuelně ve Štrasburku sbírá selfiečka, koneckonců s politikou nemá žádné zkušenosti a europarlament je jeho první štace. Janu Nagyovou (ANO) aktuálně europarlament vydal k trestnímu stíhání ve třetím kole kauzy Čapí hnízdo. Kateřina Konečná (KSČM) ohlásila návrat do opravdové politiky po několika školkových mandátech v europarlamentu a Danuše Nerudová zde také sbírá politické ostruhy, protože na prezidentku to bez průpravy z europolitické školky nevyšlo.
Zdroje: autorský text, komentář, x.com, AP
