Beru si Slováka: velká svatba se vším všudy. A hlavně halušky, slivovice a veselí

Nastávající byl Slovák, takže jsme se rozhodli pro svatbu na Slovensku. Co mě však trápilo a z čeho jsem měla obavy, byly zvyky a tradice. Aby toho nebylo málo, tak nerada tančím. Byla jsem na dvou slovenských svatbách, ale přišlo mi zvláštní, že když jsem na nich nevyrůstala, a nejsou mi tedy blízké, že bychom ji měli. Ženichovi rodiče mě z obav vyvedli a nakonec jsem měla krásnou svatbu se všemi tradicemi, které slovenská svatba má mít. Tradiční svatba má totiž své jedinečné kouzlo.

Oba jsme věřící, a tak jsme měli svatbu v kostele. Papírování je na tom to nejméně příjemné. Manželovi stačil rodný list a občanský průkaz, ale já jsem kromě toho potřebovala způsobilost k uzavření manželství vydanou na matrice v místě trvalého pobytu.

Zásnuby 

Valentýn může být příležitostí, kdy lidé přicházejí s žádostí o ruku. Můj současný manžel mě požádal o ruku právě na tento den. O ruku nevěsty již nemusí zažádat otce, to finální rozhodnutí je totiž na partnerce či partnerovi. Pokud řekne ano, říká se, že by se dva měli vzít do roka a do dne od zásnub. 

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 2 - 104, Praha 2

Show property

Svatební šaty

Věděli jste, že v minulosti se nevěsty oblékaly do černého nebo fialového oděvu? S bílými šaty přišla až královna Viktorie ve 40. letech 19. století. Bílá barva představuje čistotu a vyřešenou minulost snoubenců. Nevěsta by si neměla svatební šaty šít sama, říká se, že si pak zašívá cestu ke štěstí. Závoj měl také svou symboliku zejména v minulosti. Představoval pokoru, poslušnost a zahaloval nevěstu. 

První pohled na nevěstu

Říká se, že pokud ženich uvidí šaty své nevěsty, nebo ji dokonce uvidí oblečenou ve svatebních šatech před svatbou, může jim to přinést smůlu. Tato tradice vychází z toho, že ženich až do dne svatby netuší, jaké šaty bude mít jeho budoucí žena na sobě. Existují však i páry, které se vidí už na focení, protože si ho zorganizovali ještě před svatbou. Příjemné na tom je, že dojemné fotografie se pořizují v soukromí.

Příjezd ženicha pro budoucí nevěstu a vyzvednutí od rodičů

Vypravování by se také mohlo nazývat namlouvání a nahrazuje zásnuby. Ženich přijíždí se svatebčany ze své strany za rodiči nevěsty. Ženich by měl navíc mít v ruce kytici pro svou budoucí ženu. Oba pokleknou před rodiči a poprosí je o požehnání. Zároveň je žádají o odpuštění za potíže, které jim způsobili. Sňatek se koná pouze v přítomnosti rodičů nebo nejbližší rodiny a svědků.

Nevěsta je požádána, aby připnula pírko ženichovi a družičky svatebčanům. Ať už odjíždí nevěsta do kostela, nebo přijíždí na hostinu, musí to dát najevo náležitým „hurhajem“, tedy hlukem či hudbou. Pokud svatebčané jedou autem nebo autobusem, troubí celou cestu.

Svatba

Svatba většinou začíná tak, že nevěstu přivádí k oltáři otec a ženich na ni čeká. Je ale i druhá možnost, a to, že přijdou všichni společně - ženich s matkou a nevěsta s otcem. Hosté a svědci vstupují buď jako poslední, nebo jako první. Svatební prsteny mají také svou symboliku. Snubní prsteny jsou součástí každé svatby. Mnohokrát se stává, že páry mají při jejich výběru rozdílné názory. V minulosti to byla starost ženicha a výběr patřil jemu. Prsteny symbolizují nekonečno, tedy nerozlučnou lásku. 

Házení rýže

Házení rýže je stále oblíbené, ale na některých místech zakázané kvůli nepořádku a znečištění. Rýže je symbolem bohatství, štěstí a plodnosti. Nyní ji nahrazují také okvětní lístky růží. Trvali jsme na jiném zvyku - vypouštění holubic. To, kam holubice poletí, napoví, zda bude pár kráčet životem bok po boku a nebo se jejich cesty rozejdou. Ty naše odletěly společně.

Vítání novomanželů a rozbíjení talíře

Téměř žádná svatba se neobejde bez rozbití talíře a zametání střepů. Touto tradicí v podstatě začíná svatební oslava. Než snoubenci a jejich hosté vstoupí do svatební síně, někdo z personálu je přivítá a rozbije talíř pro štěstí. Manželé pak musí společně zamést střepy. Hosté se baví tím, že střepy zahazují co nejdále a ztěžují snoubencům práci. Na konci si snoubenci, či již novomanželé, vezmou jeden střep na památku a pro štěstí. 
Následuje přípitek šampaňským a muž přenese nevěstu v náručí ke stolu. Při hostině se novomanželé navzájem krmí svatební polévkou. Dobrým zvykem je recitace malé říkačky za doprovodu ťukání lžící o talíře „polévka je málo slaná, nevěsta je nepolíbená“, dokud ženich nepolíbí nevěstu. To se obvykle opakuje třikrát. Po jídle zahajují manželé svatební zábavu svým tancem.

Házení kytice

Jedním z nejoblíbenějších svatebních momentů na Slovensku je házení a chytání svatební kytice.  Říká se, že dívka, která chytí svatební kytici, se „do roka a do dne vdá“.

Skládání věnce a „čepčení“

Skládání věnce se považovalo za vrchol svatby. „Vienok“, neboli věneček na hlavě nevěsty, je znakem panenství a dívčí svobody nevěsty. Věneček většinou skládá první družička nevěsty. Družba se nevěsty třikrát zeptá, zda si chce věneček sundat nebo ho chce sundat. Před sundáním čelenky družičky obcházejí nevěstu se zapálenými svíčkami a zpívají. Podoba čelenky závisí především na družičkách, které se tohoto úkolu zhostí. Celý princip spočívá v oslavě proměny dívky v dospělou ženu a proměny chlapce v dospělého muže.

Poté se nevěsta převléká ze svatebních šatů, protože po půlnoci už není nevěstou, ale ženou. Místo závoje se nasazuje čepec.

Tanec

Tančí se o půlnoci a souvisí s přechodem nevěsty do stavu manželského. Před tancem se nevěsta převléká do červených šatů nebo kroje. Poté tančí se všemi svatebními hosty. Svatebčané však musí za tanec s nevěstou v červených šatech zaplatit. Na oplátku si host z červeného tance odnese pohoštění v podobě koláčků nebo svatebního dortu. Ženich se tance neúčastní. Přichází až na závěr, kdy jako poslední tančí se svou novou ženou. Když dotančí, vezme svou ženu do náruče a odnese ji pryč, čímž vyjádří, že patří jen jemu.

Krájení dortu

S krájením dortu je spojen zvyk, že se nevěsta chopí nože jako první a až po ní ženich. Tím vyjadřuje svou podporu novomanželky. Jinde se říká, že kdo uchopí nůž později a má ruku nahoře, bude mít v manželství navrch.

Svatební noc

Tradice určená pouze pro oči novomanželů. Svatební noc začínala přenesením nevěsty přes práh, údajně, aby zmátla domácí duchy, kteří by nevěstu, pro ně cizinku, vyhnali. Vlastní děj svatební noci pak vychází z křesťanství, pro které je manželství platné.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Show property

Typické slovenské znaky

Na Slovensku se brynzové halušky střídají ještě s jedním tradičním slovenským jídlem, a tím je smažený sýr a hranolky. Typické pro Slováky je, že si často a rádi stěžují. Milují Horalky, Kávenky a pijí pivo. A když oslavují, tak i vydatně degustují, a to alkohol, zejména borovičku nebo slivovici.

Slováci se berou o deset let později než dříve

Pokud vám táhne na třicet a od svých blízkých stále slyšíte, že už je čas na svatbu, mohou vás uklidnit nejnovější údaje statistického úřadu. Podle nich byl loni průměrný věk nevěst na Slovensku téměř 33 let a průměrný věk ženichů 35,5 let. Dříve tomu tak ale nebývalo.

„Až do 90. let minulého století byla typická brzká a vysoká míra sňatečnosti, kdy mladí lidé často vstupovali do manželství z prvního vážného partnerského vztahu,“ 

říká sociolog Roman Džambazovič. Podle sčítání lidu z roku 1991 bylo ve věku třiceti let ženatých asi 80 procent mužů a u žen byl tento podíl ještě vyšší - až 90 procent. V době vzniku Slovenské republiky bylo snoubencům při uzavření manželství v průměru 23 let a snoubencům kolem 26 let.

Tradiční slovenské svatby jsou ale stále oblíbené, ale ani tato oblast se nevyhnula současné inflaci. Svatby byly poprvé ovlivněny v letech 2020 a 2021 kvůli pandemii koronaviru. Dnes se inflace a růstu cen obávají i majitelé svatebních míst, svatební agentury a cukrárny. Kvůli rostoucím cenám si i oni musí za své služby říkat každý rok více. I proto někteří snoubenci dávají přednost menším rodinným svatbám. Cena velkých hostin se všemi tradičními slovenskými prvky svatby často přesahují 200 tisíc korun. 

Zdroj: Statistický úřad SR, Pamas.cz, Kamzakrasou.sk, SME.sk, Svadba.sk