Premiér Petr Fiala má velké plány s rozvojem české ekonomiky. Inspiraci by podle některých ekonomů mohl hledat v Polsku. Tamější hospodářství je mnohem dynamičtější, čemuž napomohly reformy veřejné správy, které se v tuzemským politikům dlouhodobě nedaří prosadit.
Premiér Petr Fiala (ODS) na ekonomické konferenci reVize Česka promluvil o svých představách ekonomického rozvoje České republiky. Základy vidí v rozvoji znalostní ekonomiky a vzdělávání, konsolidaci zadlužení státu, v rozvoji moderní dopravní infrastruktury, jakými jsou vysokorychlostní tratě a otevření se kvalifikovaným zahraničním pracovníkům.
"Dlouho jsme si vyprávěli příběhy o úspěšné transformaci v 90. letech, které nás ukolébaly, a tak jsme se spokojili s úspěchy, které už zastaraly. Zatímco svět se posunul jinam. Nepodařilo se nám investovat dostatečně do naší infrastruktury, nepřipravili jsme se na krize. Řada našich sousedů, kteří před třiceti lety začínali z výrazně horší pozice, má dnes lépe nastartováno a jejich ekonomika je zdravější než ta naše,"
uvedl však premiér na závěr a aktuální stav přes mnohé úspěchy tak nezhodnotil jako ideální.
Srovnání se sousedy se objevuje v českém veřejném prostoru čím dál častěji a nejde jen o oblíbené srovnání cen nákupního košíku v obchodech za hranicemi, kde kralují levnější nákupy v Polsku.
Srovnáním Česka a Polska si všímají i ekonomové a analytici. Ve světě hospodářských statistik je na prvním místě srovnání HDP. Podle nejaktuálnějších odhadů webu Statista dosahuje HDP na hlavu v Polsku 19 912 dolarů a v Česku přes 31 368 dolarů. Nicméně aktuální data ohledně růstu HDP se v Česku pohybují kolem nulových hodnot, v Polsku atakují rekordy a to z dlouhodobého hlediska.
"Polsko od 90. let skoro vždy rostlo minimálně stejně rychle jako Česko a vyhnulo se všem hlubokým recesím, které jsme měli. Od vstupu do EU byly jen 3 roky, kdy jsme rostli rychleji, a v posledních 5 letech jsme se ani nepřiblížili,"
povšiml si ve srovnávací křivce mezi Českem a Polskem ve vztahu k růstu HDP analytik Jiří Hudeček.
I když existují jisté pochybnosti k relevanci polských dat, obzvláště neobvyklá je jejich odlišnost ve vztahu k ostatním zemím regionu, z ekonomického hlediska sledujeme příběh polské "succes story", který otevírá otázky, po srovnání se severním sousedem.
shrnul základní rozdíly mezi dvěma státy ekonom z prestižního institutu CERGE-EI Filip Pertold.
Pertold shrnuje body, které se dají ilustrovat prostřednictvím několika známých příběhů z nedávné minulosti. Nedostatkem míst na všeobecných středních školách žije řada rodičů, zejména v Praze. O problematické státní správě ve svém posledním projevu mluvil sám premiér Fiala. Ve výstavbě bylo Polsko pro ČR vzorem při přípravě nového stavebního zákona. Levnější telekomunikace dokumentují neomezené tarify v Polsku, které již před několika lety stály zlomek toho, co nabízejí tuzemští operátoři.
Souhrnné srovnání pak poskytuje např. málo známa statistika porovnávající skutečnou individuální spotřebu (AIC), ta zahrnuje i spotřebu veřejných statků, jakými je třeba bezplatné zdravotnictví. Ve výsledku tak vypovídá o reálné životní úrovni pro obyvatele konkrétních zemí. V ní ztrácí Polsko za Českem jeden bod a obě země se pohybují pod průměrem EU o 16 (ČR) respektive 17 (Polsko) bodů.
Zdroje: vlada.cz, twitter.com, seznamzpravy.cz, aktualne.cz, statista.com, czso.cz, skrblik.cz