Svět bydlení v Česku čekají změny. Vláda chce následovat systémy v západních zemích

Česko patří dlouhodobě k zemím, kde dominuje vlastnické bydlení nad bydlením v nájmu. Příčin je celá řada. Trend vlastnického bydlení je silnější ve středoevropských a východoevropských státech oproti tradičním členům EU ze Západu. Primární příčinou je zajištění lidí na penzi.

Podle nedávného průzkumu společnosti Broker Consulting 73 % Čechu počítá s nutným omezením svých výdajů na stáří a s nižšími příjmy. A nejsou daleko od pravdy, současní důchodci u nás můžou počítat s příjmem 55 % průměrného výdělku zatímco ve Švédsku penzista pobírá 80 % této částky. Příčinou je sofistikovaná důchodová reforma, která počítá se zhodnocováním peněz v důchodovém systému na kapitálových trzích. V Česku se však i přes teoretické snahy podobná reforma nepodařila prosadit.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Show property

Nájemní bydlení může být i na delší dobu

Osm z deseti Čechů si tak spojuje zajištění na stáří s potřebou vlastního bydlení, jak uvádí zmíněná studie. Bydlení v komerčním nájmu totiž může pohltit podstatnou část příjmu penzisty, obzvláště pokud jedinec ovdoví. Při tom si podle dat téměř třetina lidí v Česku žádným způsobem peníze na penzi neodkládá ani prostřednictvím investičních produktů, spoření nebo důchodového připojištění. Vlastnictví nemovitosti je pro ně tak jedinou cestou k jistotě.

Nájemní bydlení však nemusí být jen celoživotní otázkou. Řada lidí cítí nejistotu kvůli obavám z ukončení nájmu ze strany pronajímatele. České zákony při tom bezdůvodné vypovědění nájmu neumožňují. Problém, ale může být s časovým trváním smluv.

"Máme hrozně krátkodobé nájemní bydlení. Na Západě není výjimkou, že smlouvy jsou na pět nebo deset let. Podpora dlouhodobých pronájmů je nutná i ze strany státu. Je nutné nastavit motivace pronajímatelů, aby se jim vyplatilo dávat nájmy dlouhodobější,"

uvedl na síti X sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research k problematice nájemních smluv.

Konec jednoletých smluv

Volání odborníků v této věci hodlá vyslyšet i vláda. Zejména ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Vláda chystá legislativní změny ve vztahu k nájemním smlouvám a podle ministra je vše podloženo výzkumnými daty.

"Když si mají lidi vybrat, většina si zvolí bydlet ve vlastním. Žije tak asi 80 % Čechů a pořád jich přibývá. Další se ale zrovna teď nechtějí vázat na jedno místo nebo si nechtějí/nemůžou vzít hypotéku. Pro ty tady musí být férové nájemní vztahy. Nájemníkům vadí hlavně krátkodobé smlouvy – až milion lidí nemá jistotu nájemní smlouvy ani na dva roky. Pronajímatelé zase nemají jistotu, že v rozumné době dostanou z bytu člověka, který ho poškozuje nebo neplatí nájem. Vyklizení nemovitosti dnes klidně trvá i přes dva roky a stojí spoustu peněz,"

uvedl na Facebooku pirátský šéf. Podle chystaného zákona se nové smlouvy mají řídit pravidlem "dvakrát a dost". Pronajímatel bude moci řetězit smlouvy na jeden rok, které se typicky nájemníkům nabízí, jen dvakrát po sobě a následně by musela přijít smlouva nejméně na tři roky.

Podle Bartoše je cílem legislativních změn větší jistota pro nájemníky, ale zároveň se nechce stavět na stranu neplatičů nájemného a doprovázet změnu by tak mělo doprovázet zavedení soudního vypovězení z bytu ve zrychleném řízení, aby se delší smlouvy nezneužívaly.

Zásadní příčinou pro řetězení krátkodobých smluv bylo navyšování nájmů při podpisu navazující smlouvy, to u smlouvy na neurčito není tak snadné. Podle Bartoše však bude navyšování nájmu u smluv na neurčito usnadněno pro prokazatelné rekonstrukci bytové jednotky využívané k nájemnímu bydlení. Novinka by měla motivovat vlastníky k investicím do modernizace bydlení a energetickým úsporám, část investice se jim totiž vrátí ve zvýšeném nájemném.

Ve Vídni a Berlíně dominují nájmy, ale regulované

V Evropě byla koupě vlastního bytu podporována zejména po 2. světové válce ve Velké Británii, Nizozemsku nebo ve Skandinávských zemích a starší generace tam tak také často bydlí ve vlastním. Mladší lidé však kvůli mobilitě často dávají přednost nájemnímu bydlení.

Nejvýraznější je podíl nájemního bydlení v Německu a v Rakousku. U našich sousedů bydlí v nájmu přibližně polovina všech obyvatel. Zásadním faktorem v těchto dvou zemích je státní deregulace nájemného, rozšířená zejména ve velkých městech, jako je Berlín nebo Vídeň. nájemní bydlení je pak zde levnější než vlastnické, pořízené prostřednictvím hypotéky.

Právě hypotéky a jejich ceny mají zásadní vliv na motivaci lidí nakupovat byty, jak u nás tak v Evropě. Výše úrokových sazeb má pak zásadní vliv i na cenotvorbu samotných nemovitostí, podstatně vyšší na rozdíl od často zmiňovaného rozsahu výstavby.

Zdroje: bcas.cz, hypoindex.cz, seznamzpravy.cz, twitter.com, facebook.com