Módní návrhář, výborný kuchař a semifinalista soutěže Master Chef Česko Pavel Berky je rodák ze Slovenska. Má za sebou studium v Ateliéru módní tvorby na UMPRUM a úspěšně prošel celou řadou designérských soutěží. Pavel nijak neskrývá svou homosexuální orientaci a hrdě se hlásí ke svému romskému původu. Pavlovým manželem je zpěvák a choreograf Matt Pardus, s kterým chodí už od roku 2012. Matěj zároveň působí jako Pavlův manažer. Společně jsou aktivními členy LGBT komunity a dlouhodobě podporují neziskovou organizaci ROMEA. Pár spolu bydlel několik let v Londýně a od roku 2019 opět přesídlil do Prahy. V roce 2020 se Pavel cítil vyčerpaný módním světem a rozhodl se prorazit v něčem úplně novém. Zúčastnil se proto kuchařské soutěže Master Chef a dostal se až do semifinále, kde skončil třetí. Publikum si ho zamilovalo a nadšeně sleduje jeho recepty na Pavlových sociálních sítích a vaří podle jeho kuchařky. Láska k módě ale nevyprchala a Pavel Berky aktuálně uvádí na trh novou kolekci navrženou společně s kolegyní a kamarádkou z Master Chefa fitness modelkou Ivou J. Sarauerovou a připravuje outfity pro první dámu.
Vaření. Pečení je moc náročné.
Mám pečení rád, ale je třeba se striktně držet receptu a já rád experimentuji.
Úplně všechno, opravdu. S výjimkou syrové papriky. Tu nemůžu ani cítit. Nevím, kde se to vzalo, ale tu nesnesu.
To už je lepší. A jím rád opravdu všechno. Hodně československou a francouzskou kuchyni. Teď máme doma v oblibě Asii. Nemám jen jedno jídlo, které bych měl nejraději. Je to směs všeho. A velmi rád zkouším nové věci.
To je velmi těžká otázka. Aktuálně procházím takovým přerodem. Ale asi stále vede móda, která mi přirostla k srdci už v dětství. A pořád se ve mě drží. Vaření jsem také vždycky obdivoval a miloval. Móda a vaření se u mě začíná vyrovnávat, ale móda stále vede. A mrzí mě, že na ni nemám tolik času, kolik bych chtěl.
Ano, je to tak. Moje typická klientka prochází proměnou. Vyvíjí se se mnou. Na začátku jsem tvořil úplně jiné věci než dělám dnes. A velmi jemně a přirozeně se to posouvá. Ta mladá klientka, kterou jsem oblékal na začátku, vyrostla, má rodinu a děti. Ale stále je to žena hledající originalitu a minimalismus, čisté linie. Začala sportovat a nosí víc street wear. Ne, jen takový ten mladiství, ale urban styl nositelný na ulici.
Ten mě zabije. Jedenáct let. Neumím úplně poradit, sami jsme čekali, že když spolu budeme i pracovat, tak to bude náročné. Ale nám to strašně vyhovuje. Matěj je velmi kreativní, já jsem také hodně kreativní a skvěle se doplňujeme. Návod asi dát neumím, protože ho nemám. Ale je důležité navzájem si naslouchat a respektovat názor druhého. Vzhledem k tomu, že jsme oba kreativci, míváme často rozdílné názory, nicméně vždycky najdeme společné řešení. A myslím, že záleží i na okolí - rodině a přátelích, i ti totiž ovlivňují kvalitu vztahu. Moje rada je být ve všem v harmonii.
Myslím, že je dobré nenechávat v sobě nic kvasit. My si vše hned vyříkáme, když někomu něco vadí. A za pár minut, hodin nebo dní, je to za námi a můžeme jít dál. Soustředíme se na to pozitivní, na to co nás čeká. Hodně řešíme práci, asi kdybychom spolu nepracovali, budeme osobní život probírat víc. Takhle to ale plyne hezky a funguje nám to.
Matt: Jsou tam třecí plochy, ale za ty roky jsme už našli správnou cestu. Našli jsme balanc. Pavel víc rozhoduje v otázkách módy. Když jsem se snažil být dominantní v téhle oblasti, tak se to ne vždy setkalo s úspěchem. A poznali jsme to třeba na tržbách. Proto už se do toho nesnažím cpát a Pavel má prostě v módě hlavní slovo. I když se mi zdá nějaký model neprodejný z pohledu ceny, protože samozřejmě musí být kvalitní a splňovat spoustu věcí, tak se ho pak prodá mnohem víc kusů než bych čekal. Tohle jsme ze začátku hodně řešili. Měl jsem pocit, že UMPRUM ne vždy naučí studenty své věci prodávat a že jsou často příliš drahé. Ale ukázalo se, že to vlastně svým způsobem funguje.
„Ze začátku jsme s tím zápasili. Já jsem si myslel, že jsem velký umělec a choval jsem se, jako bych byl neustále na pařížském Fashion weeku. A ne, na tom pražském. Bylo třeba přizpůsobit mou tvorbu realitě a v tom mi Matěj hodně pomohl,"
vysvětluje designér Pavel Berky.
Matt: S čím ještě hodně bojujeme, je dodržování termínů a časů. Asi to souvisí s kreativitou, ale Pavel to vůbec nezvládá. Zimní kolekce prostě musí být hotová před zimou a ne po zimě. Tohle musím hlídat já, protože vyjít ven s letními šaty na podzim, prostě nedává smysl. To nefunguje. A je to škoda, protože Pavel si dává s návrhy opravdu práci. V nejhorším případě ale vydáme kolekci jednoduše až napřesrok.
Pavel: Myslíš, z pohledu, že jsem Slovák, Rom a gay? V Londýně je to jiné. Tam jsou lidé otevření, tolerantní.
Matt: Tam se člověk vůbec nesetká s tím, že by na něho někdo divně koukal. Tady občas ano. Ale pořád jsme v Praze, kde je to relativně dobré. My se teď stěhujeme do domečku za Prahou a uvidíme, co nás čeká tam.
Pavel: Praha mi přijde otevřená a mám pocit, že žádná diskriminace vlastně neexistuje. Ale máme informace od kamarádů, kteří žijí v menších městech, že tam je to složitější. Za poslední dobu se to určitě změnilo, posunulo. Ale pořád se tady třeba nemůžeme vzít.
Je to palčivá otázka. Čekáme na to a je to pro nás celé trochu nepochopitelné.
Pavel: Návod nemáme.
Matt: Věřím, že se k tomu blížíme. A myslím, že by se to mělo stát naprosto běžnou věcí. Něčím, co nemusí nikdo řešit.
Pavel: Je to hodně i starší generaci, která už se ale mění. Celé to snad je na dobré cestě.
Matt: Máme vůči státu stejné povinnosti jako ostatní, ale nemáme stejná právě. Dá se na to samozřejmě pohlížet tak, že jsme si tento způsob života vybrali sami, ale je otázka, zda je to spravedlivé.
Pavel: Já mám pocit, že už je to na spadnutí a brzy bude tato otázka v České republice vyřešená.
Matt: Řeší se to dlouho, ale věřím, že až se to rozhodne, nikdo si na to za dva dny ani nevzpomene. Nikomu to do běžného života nezasahuje.
Pavel: Je to tak, ale když se podíváme na Slovensko, tam je situace mnohem horší. Nebo v Polsku a dalších východních zemích. Ale tím nechci říct, že když je to někde horší, tak se máme spokojit s tím, jaké je to u nás.
Matt: Česká republika se ale chce řadit na západ a oproti němu jsme pozadu.
Pavel: Lidé s jiným původem nebo orientací musí být vidět a zastávat pozice veřejně činných osob. Aby si na ně veřejnost zvykla. Je možná trochu zvláštní to říkat, ale je to tak.
Matt: Ve Velké Británii to tak přesně je. Starosta města není Brit a nikdo se nad tím nepozastavuje. Když budou lidé z menšin pravidelně obsazovat významné pozice, většině národa to přestane připadat divné. Zvyknou si vídat je na obrazovkách a v médiích, a bude to pro ně naprosto běžné. Zmizí výsadní postavení bílého muže kolem padesátky.
Pavel: Je to celá řada menších věcí. S Romeou už spolupracuji opravdu dlouho, třeba na podpoře studentských stipendií. Chodíme přednášet do škol a motivovat romské studenty.
„Romské děti často nemají podporu v rodině a jsou přesvědčené, že to stejně nemůžou nikam dotáhnout. Chceme jim ukázat, že to tak být nemusí. Musí vidět, že je možné dosáhnout i zajímavých postů ve společnosti. Motivace je velmi důležitá,"
říká Pavlův partner - choreograf, autor písní a manažer Matt Pardus.
Pavel: Ano, vytvořili jsme novou kolekci s Ivkou z Master Chefa. Máme společnou kolekci volnočasových věcí. Už od soutěže Ivu oblékám a vím, že má ráda módu. A že ráda vyčnívá. Je to krásné spojení.
Matt: Také připravujeme sérii basic věcí, vlastně takový merch. V Čechách je totiž nedostatek kvalitně ušitých triček z lokálních zdrojů.
Pavel: Ano, pracujeme i na sekci Home. A nově jsme dostali možnost oblékat první dámu. To je pro mě velká pocta a návrat k módě, kterou rád dělám.
Pavel: Je to strašně moc práce, takže v blízké budoucnosti ne. Ale té původní se daří a dobře se prodává.
Matt: Je nadčasová, není limitovaná žádnými trendy. Vychází z kuchyní našich babiček a maminek. Inspirovali jsme se při cestování, posbírali jsme spoustu receptů. Je to hodně československá kuchyně, kterou Pavel vyladil k dokonalosti.
Pavel: Vždycky říkám, že pořídit si naší kuchařku je jako přijít k nám na rok na návštěvu. Všechny recepty si sami doma vaříme. Jsou tam kuchařské skvosty, které znám od maminky a babičky.
Pavel: Teď se věnujeme novému bydlení. Rekonstrukce, renovace. To nás určitě zaměstná na dlouho a psychicky se na to připravujeme. Víme, že to bude náročné.
Matt: A potom příprava kolekcí pro první dámu. Věříme, že z toho bude dlouhodobá spolupráce. Jedná se o střihově náročnější modely, nad kterými tráví Pavel hodně času.
Pavel: Už teď se děsím, jak to budu všechno stíhat. Nejspíš něco uvařím, pak si odběhnu udělat omítky a mezitím ušiju šaty pro první dámu.
Matt: Musíme to dobře sladit. Protože během rekonstruování nebude úplně možné využívat prostory v domě pro šití modelů.
Pavel: Naštěstí spolupracujeme i s chráněnou šicí dílnou. Což je mimochodem také způsob, kterým podporujeme menšiny. Dáváme práci švadlenkám v chráněné dílně. Holky jsou tam úžasné.
Matt: A Pavel na svých sítích vysvětluje, co se skrývá za cenou kvalitního trička. Edukuje veřejnost ohledně reálné hodnoty ušitých věcí. A díky tomu může být dobře zaplacena švadlenka z chráněné dílny. Umožní jí to mít práci a fungovat samostatně. V tom vidíme velký smysl.
Kluci, já vám moc děkuju za rozhovor. Věřím, že jestli někdo zvládne skloubit tolik činností dohromady, tak jste to vy dva. Těším se na krásné róby pro první dámu, těším se, až si uvařím něco z vaší kuchařky a přeji, ať se vám ve všem daří.