- CZ
- EN
- SK
Stěhuji se do míst, kde se snoubí secese s italskou renesancí. Romantika pražských vinohrad okouzlí každého
Vinohrady jsou vyhledávanou čtvrtí přímo uprostřed Prahy s kouzelnou architekturou a nádhernými parky. Ještě před sto lety se však jednalo o samostatné město, které však bouřlivý stavební vývoj hlavního města zcela pohltil. Dnes čtvrť přitahuje kouzlem novorenesance inspirované v Itálii a také secesními činžáky, které jsou dodnes populárním místem k bydlení.
Hned za pražským centrem intenzivně vyhledávaným turisty se nahází populární městská čtvrť Vinohrady. Ačkoliv dnes tuto část hlavního města vnímáme jako ukrytou ve středu města, historicky se stala jeho součástí až se vznikem tzv. Velké Prahy v počátcích existence Československa.
Před samotným připojením bylo samostatné město Královské Vinohrady, a možná někoho překvapí, že k nim patřil i Žižkov, čtvrtým největším českým městem po Praze, Brně a Ostravě. Dnes jsou však nedílnou části české metropole, která se nenachází na jeho okraji, ale přímo v samotném jádru města. Lokalizace Vinohrad tak dokumentuje, jakým bouřlivým vývojem Praha prošla za posledních 100 let, kdy se opět stala hlavním městem celého státu. V časech Rakousko-Uherska totiž město bylo jen provinčním centrem zcela zastíněným Vídní.
Vinohrady uprostřed Velké Prahy
"Přesně před 100 lety vznikla Velká Praha! 1. ledna 1922 nabyl účinnosti zákon o vytvoření Velké Prahy a města Břevnov, Karlín, Smíchov, Vinohrady nebo Žižkov se staly součástí Prahy. Celkem se do jednoho celku spojilo 37 obcí a osad. Po spojení měla Praha 676 000 obyvatel,"
informoval účet na síti X (tehdy ještě Twitter) v roce 2022, k výročí největší změny v územním rozvoji města.
Na kouzlu však změna Vinohradům v žádném případě neubírá. Městská čtvrť napěchovaná historickými skvosty rozhodně není umělecko-historickým skanzenem, ale vyhledávaným místem k bydlení. Žít zde chtějí ti, kterým nevadí městský ruch a zároveň jsou rádi obklopeni architekturou, jejíž malebnost nahradila strohost současných staveb.
Na Vinohrady můžeme dnes pohlížet optikou dvou zásadních architektonických stylů přelomu 19. a 20. století: novoromantické renesance a secese. Zatímco v dobách svého vzniku se oba styly vůči sobě vymezovaly, laickým okem dneška je rozlišujeme jen s drobnohledem. Secese se měla od historizujících prvků romantismu odlišovat, dnes se v architektonickém panoptiku Vinohrad krásně doplňují.
Na sklenku přímo z vinice uprostřed města
Nejen místní chodí relaxovat do vinohradských Havlíčkových sadů, pro které se vžil název Gröbovka, podle Gröbovy vily. Luxusní dům je významnou památkou novorenesanční architektury, která se inspirovala v časech největšího rozmachu průmyslu v 19. století inspirovala kouzlem díla italských renesančních mistrů.
Park však není kouzelným místem pseudohistorických staveb (připomeňme altánek nebo umělou jeskyni), ale díky svým vinicím je vzpomínkou na jednu důležitou historickou etapu celé Prahy. Dnes nám přijde vinice doslova uprostřed města bizardní, ovšem ve středověku byly vinice typické pro celou Prahu a zcela obklopovaly město. S postupem času musely svahy s vínem ustoupit městu, malý kousek se však zachoval právě v Gröbovce.
Víno však není jediným lákadlem parku. Návštěvníci každodenní stres rádi zahodí při pohledu na magickou fontánu.
"Fontánu s Tritonem najdeme o kousek níž, ukrytou v hustém porostu. Nachází se před umělou grottou (jeskyní), kterou navrhl Josef Vorlíček, a v jejím středu je umístěna socha Tritona od Bohuslava Schnircha. Od 2. světové války, kdy byla bombardováním zničena hlavní vstupní brána, zůstal areál sadů volně přístupný i v noci a velmi brzy začal chátrat a byl značně poškozován vandaly. Nejvíc to zřejmě odnesla právě grotta s fontánou. V letech 1973-75 proběhla nákladná rekonstrukce grotty, fontány, jezírka, dětského hřiště a místních částí parku. Bohužel již v roce 1979 byla grotta opět silně poničena,"
popisuje pohnutou historii fontány web Pražské kašny a fontány, do dnešní podoby pak bylo dílo zrekonstruováno v roce 2010.
Secese a Žižkovská věž
Kontrastovat novorenesanční architektuře v parku Gröbovky měly secesní domy, které na Vinohradech vznikaly na začátku 20. století. Dnes je řada z nich zrekonstruovaná a jsou vyhledávaným cílem zájemců o bydlení v osobité pražské části. Právě typické vinohradské činžovní domy byly často stavěny v secesním duchu.
Sloh se chtěl v prvé řadě odpoutat od snah romantismu obracet zrak zpět do historie a nabízí tak určitou formu pojetí tehdejšího ducha moderní doby. Secese však také dala na zdobnost a výpravnost, oblíbená byla ornamentálnost, hra s liniemi a barvami. Dnes na nás působí tyto stavby lehce exoticky, v některých projevech až trochu závanem orientálnosti.
Ačkoliv se svého času jednalo o projev ducha moderní lidské civilizace, s dnešní architekturou secesní domy velmi kontrastují. I tento jev si můžeme dobře prohlédnout na Vinohradech. Stačí si najít ulici se secesními činžáky, kterou se dá prohlédnout na Žižkovskou věž, větší kontrast budeme hledat jinde jen stěží. Soužití Vinohrad se svérázným Žižkovem je však součástí genia loci tohoto místa.
Zdroje: twitter.com, kudyznudy.cz, prahaneznama.cz, prazskekasny.cz, wikipedia.org, autorské dílo
