Čtvrt století v NATO. Jak Václav Havel dostal Česko do největší vojenské aliance světa

Několik let nazpět při tom byla ČR ještě součástí jiného vojenského paktu: Varšavské smlouvy, která vznikla jako reakce na vznik Severoatlantické aliance (založena 1949) v roce 1955 a tehdejší Československo patřilo pod vedením Sovětského svazu k zakládajících členům.

Varšavská smlouvá jako protipól NATO v rámci tehdejšího bipolárně rozděleného světa byla rozpuštěna 30. června 1991. V první polovině 90. let však nebylo zcela jasné, jestli NATO nebude následovat osud svého konkurenta. Koneckonců v roce 1985 i tehdejší český prezident Václav Havel podepsal společně s dalšími disidenty Pražskou výzvu, která volala právě po ukončení činnosti NATO.

Pronájem luxusního bytu, Praha 2 Vyšehrad, Praha 2

Show property

Rusko mimo a Německo při zemi

Ačkoliv o ukončení existence Severoatlantické aliance uvažovali i samotní Američané, jenž organizaci založili a stále jsou jejím nezpochybnitelným hegemonem, převládla hlavní idea z dob založení vojenského spolku.

"Udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi,"

tak formuloval hlavní cíle NATO její první generální tajemník, britský veterán první světové války a pobočník Winstona Churchilla v časem druhé světové války, Hastings Ismay.

Zatímco Rusko bylo v 90. letech na kolenou z ekonomických důvodů, stejně jako kvůli turbulentní vnitropolitické situaci, po pádu železné opony došlo ke sjednocení Německa, a to se tak opět stalo zásadní silou v Evropě. I proto Američané uvažovali o přijetí dvou postkomunistických zemí sousedících se znovusjednoceným Německem.

Svou roli však sehrál při vstupu do NATO i zájem české strany. V jeho čele stál prezident Václav Havel, který byl sice původně k NATO skeptický, ale záhy si uvědomil výhody v možnosti připoutat ČR k západním spojencům a vytkl si vstup do NATO jako hlavní cíl své politiky. S vývojem v 90. letech začala považovat za nutnost vstup do NATO celá česká politická scéna, včetně pravicového lídra a bývalého premiéra Václava Klause, který proti vstupu do aliance nepodnikl žádné kroky, i když zastával nacionalistická východiska a později alianci kritizoval.

Havlovi se jeden sen podařilo naplnit

"12. března 1999 vstoupila Česká republika do NATO. Byl to jeden z důležitých kroků na naší cestě mezi demokratické, svobodné a suverénní západní země. Zásadní podíl na něm měl pan prezident Václav Havel. Přijetí do NATO bylo velmi důležité i pro následující vstup do EU,"

připomněl význam Václava Havla v historickém momentu současný ministr kultury Martin Baxa na síti X.

Senátoři a kongresmani ve Washingtonu však o rozšiřování NATO vedli v 90. letech bouřlivé diskuze. Podle slov řady z nich zachycených v tehdejších novinách dali mnozí američtí politici právě na Václava Havla, kterého považovali za zásadního filozofa demokracie.

Havel měl však v USA jednoho mimořádného spojence, byla jím tehdejší americká velvyslankyně při OSN Madeleine Albrightová, rozená Marie Jana Korbelová. Česká emigrantka se ve spojených státech dokonce stala roku 1997 americkou ministryní zahraničí (Secretary of State) ve druhé administrativě Billa Clinton. Přátelství Havla s Albrightovou a Billem Clintonem pak vstupu Česka do NATO v první vlně zásadně napomohlo. Clinton se pak účastnil i pohřbu prvního českého prezidenta a nyní se opět vydal do Prahy na oslavu aktuálního výročí.

"Najednou se objevil takový fantastický lídr v Československu a já jsem byla hrdá, že jsem se tam narodila. A že takový člověk nejen existuje, ale že mluví o filozofických věcech, myslí na to, co mají lidi dělat, myslí nejen politicky, ale i morálně. Opravdu jsem byla hrdá...Co mě trápí je, že řada lidí v České republice nerozumí významu Václava Havla, který rozuměl demokracii, byl v žaláři, a měl velké sny o tom, co se může podařit, když lidé pracují dohromady,"

vzpomínala pro Paměť národa na Václav Havla Madeleine Allbrigtová, která zemřela v roce 2022. Minimálně jeden politický sen se Havlovi uskutečnit podařilo a tím byl oficiální vstup ČR do západních struktur prostřednictvím NATO, je tomu přesně 25 let. 

Zdroje: ČTK, irozhlas.cz, idnes.cz, ibadatelna.cz, wikipedia.org, twitter.com, pametnaroda.cz, autorský text