Ing. Ondřej Prokop je předsedou hnutí ANO v Praze, Zastupitelem hlavního města Prahy a MČ Praha 11 a také podnikatelem. V rozhovoru jsme hovořili o netradičním poznání manželky Anny, o rodině, o luxusu nebo o pravidle, kterým se řídí nejen v politice.
Není to jednoduché. Kromě toho, co jste zmínil, musím ještě připomenout, že mě primárně neživí politika, ale mé podnikání, které jsem budoval od vysoké školy. Naštěstí mám dnes skvělé společníky a tým lidí, kteří se dokáží o vše postarat, když já nestíhám. Na každodenní boj s časem a prioritami si za ty roky pomalu zvykám, a v politice teď nezastávám žádnou vedoucí funkci v radě města nebo městské části. I tak mám často pocit, že zanedbávám práci, děti nebo manželku.
Na tuto otázku se mě v poslední době často ptají jak novináři, tak veřejnost. A právě z důvodů zmíněných v předchozí odpovědi se k tomu nechystám. Myslím si, že zvláště politik, by měl dělat pouze to, co zvládne na sto procent a mě už moc pracovní kapacity nezbývá. V Praze podporuji skvělé kolegy, pro které je sněmovna druhým domovem a odvádí na komunální i celostátní úrovní výbornou práci, jedním takovým je třeba můj kolega Patrik Nacher.
Je to pro mě přirozené. Do politiky jsem se zapojil jako aktivista, kritizující tehdejší zastoupení ODS v Praze. Nevešel jsem do politiky z nějaké elitní rodiny, ale z řad běžných občanů. V politice se snažím pomáhat a hájit zájmy všech, kteří to potřebují. Jak jinak můžu zjistit co aktuálně trápí třeba sousedy z mého domovského Jižního Města, než že s nimi zajdu na pivo, kde vše probereme? Stejným způsobem pracuje i náš předseda Andrej Babiš, který si dokázal najít čas na kohokoliv, kdo se na něj obrátil, i když byl premiérem.
Neřekl bych, že ji vybral, spíše mám velké štěstí, že si Anička vybrala mě. Pravdou ale je, že zprostředkoval náš první kontakt na pracovní bázi. V té době jsem působil na radnici Prahy 11, kde jsme sháněli posilu do nefunkčního tiskového oddělení. Marek Prchal mi tehdy poslal její životopis, Anička vyhrála výběrové řízení, nastoupila na radnici, a po několika letech společné práce mezi námi přeskočila jiskra, jak už to někdy bývá.
Ona pohrdá zbabělci, nesnáší lež a přetvářku. To jsou hodnoty, které ve mně probudila a do značné míry mě jimi i změnila. Než jsem svou ženu potkal, často jsem váhal, zda říct lidem tvrdou pravdu do očí a spíše jsem se vyhýbal konfrontaci. Manželka mě naučila, že nemá cenu chodit kolem horké kaše, jakkoliv je situace nepříjemná. Za to jsem jí nesmírně vděčný, a je to jeden z mnoha důvodů, proč ji miluji.
Mám dvě skvělé děti, jedenáctiletého syna a pětiletou dceru, oba z předchozího vztahu. Snažím se svůj čas rovnoměrně dělit mezi práci a rodinu, ale je to samozřejmě náročné, jako pro každého pracujícího rodiče. Mé děti a manželka jsou pro mě prioritou a zařizování spokojenosti této trojice je další práce na plný úvazek, kterou dělám rád a doufám, že i dobře.
Nedávno překonal sám sebe a naučil se lyžovat, přestože k tomu zpočátku měl velký odpor. Lyžování je mou velkou vášní a doufám, že až trochu povyroste, budeme společně vyrážet na svahy do Alp. Snažím se syna vést ke sportu a ukázat mu, že sportovní aktivity jsou zábavnější než třeba Xbox nebo telefon, který jako většina dnešních dětí nechce dát moc ochotně z ruky.
Rozhodně cestováním. S manželkou cestování milujeme a snažíme se někam vyrazit alespoň jednou za dva měsíce, i kdyby to měl být jen prodloužený víkend. Přiznám se, že doma neumím vypnout - myšlenky se točí kolem práce, telefon neustále zvoní. Odpočinek najdu jen na nových, neznámých místech, ať už v Čechách nebo v zahraniční, která mě zcela pohltí a nedovolí mi myslet na práci.
Moje dlouhodobá paměť na vzorečky nebo definice není zrovna nejlepší, ale dodnes využívám něco důležitějšího. Kromě všeobecného přehledu jsem při studiu na různých školách získal také přátele a známé, na které spoléhám dodnes. Dlouholeté prověřené vztahy jsou nenahraditelné. Na vysoké škole mě pak obzvlášť magisterské studium naučilo systematické práci. To bylo výbornou přípravou na politické projekty, které většinou vyžadují velké množství energie, času a důvěry v sebe sama.
Držet dohody. Politik má v zásadě jen své slovo. Když uzavřete politickou dohodu, musíte ji dodržet, jinak riskujete ztrátu důvěry i partnerů. O podrazáky nikdo nestojí. Dříve byly upřímnost, čestnost a rovnost samozřejmostí, ale přijde mi, že v dnešní době se tyto hodnoty vytrácí. V politice jsou tyto vlastnosti klíčové. Je také důležité být autentický. Nepřetvařovat se, mít jasný názor a umět ho obhájit. Nemám rád politiky, kteří dlouze mluví, ale ve skutečnosti nic neřeknou a vy netušíte, co si o problému skutečně myslí.
Luxus pro mě znamená mít volný čas jen sám pro sebe. Chvíle, kdy mohu v klidu číst nebo si vyrazit ven zaběhat. Vyhledávání luxusu v podobě drahých aut a značkového oblečení už mám naštěstí za sebou. Když jsem byl mladý a začínal jsem podnikat, měl jsem snahu hromadit drahé věci a dávat tím na odiv úspěch. Dnes s odstupem času vím, že věci (ani ty drahé) člověka skutečně šťastným neudělají.
Sním o tom, že si v New Yorku půjčím motorku a projedu s ní USA až do Los Angeles. Rád bych také zdolal Pacifickou hřebenovku pěšky. Obojí však vyžaduje měsíce volného času, což je luxus, který si v současnosti nedokážu představit.
Preferuji hory, protože špatně snáším vysoké teploty. V horku se mi nedaří ani spát, ani se soustředit na práci. Proto s manželkou v létě pravidelně míříme do chladnějších horských oblastí. Konec srpna pak patří dlouholeté tradici s kamarádem: vyrážíme karavanem s tlupou našich dětí po českých kempech. Chceme, aby děti zažily kouzlo táboráku a pečení špekáčků, koupání v rybníku i noční bojovky. Zkrátka všechno to, co jsme jako kluci zažívali na venkově u babičky a dědy, dávno před érou mobilů a wellness hotelů.
Kdo si myslíte, že vyhraje letošní mistrovství světa v hokeji?