Minulý týden proběhl den rakoviny plic, kde jsme měli možnost promluvit si o tématice s Petrem Jakubcem, přednostou kliniky nemocí tuberkulózy FN Olomouc. Pohovořil o problematice v léčení rakoviny plic, ale i o výhodách, které přináší dnešní doba.
Z těch nových metod je nejširší používání radiálního endosografu v České republice, a je to okolo deseti pracovišť, což je velmi dobrá metoda, bohužel z těch dalších metod, což jsou ty navigované bronchoskopické metody, tak ty se používají jen na jednotkách pracovištích.
To je jejich zásadní výhoda. Jednak ta rychlost a jednak to zpřesnění, protože my se skutečně dnes díky těmto metodám dostaneme k tomu nádorovému ložisku, nikoliv do okolí, získáme dostatečné množství tkáně, které se pečlivě vyšetří.
Takže jednak můžeme toho pacienta začít léčit co nejdříve a je i v dobré fyzické kondici a tu léčbu zvládne a jednak to můžeme léčit cíleně,
těmi speciálními metodami léčby jako je biologická léčba, imunoterapie, což dříve se nemohlo. Protože pokud jsme měli malý vzorek tak jsme z toho nemohli vyšetřit prediktivní markery, ty různé mutace nádorových buněk.
Je to pro pacienty, kteří jsou ve fyzickém stavu, že tu léčbu zvládnou. V podstatě pacienti jsou hodnoceni podle fyzického stavu od nula až čtyři. Nula je pacient úplně soběstačný, zvládající jakoukoliv zátěž. Čtyřka je už pacient ležící a tyhle metody léčby jsou určeny pro pacienty, kteří jsou ve stádiích nula až dva. Pacient musí být soběstačný, ta léčba většinou probíhá ambulantně, takže musí být schopný docházet ambulantně a je schopný ambulantní léčby, bohužel není pro pacienty ležící.
Úplně ideální u plicního nádoru je, když ho jde odstranit, což jsou ty stádia jedna až dvě, kdy tam máme jedno ložisko v plicích nebo máme poškozené ty spádové mezní uzliny. A u těchto případů je účinnost léčby vyšší desítek procent v horizontu pěti let, což se vždycky v té onkologii takhle hodnotí. Ta další léčba imunoterapie, biologická léčba je určena pro pacienty v pokročilém stádiu, kteří mají už metastáze třeba v kostech, v játrech apod. A tady v těchto případech právě důležité, aby ten pacient byl ve stavu, kdy tu léčbu zvládne.
Standardem obecně je udělat co nejlepší vyšetření a udělat to vyšetření co nejdříve, a nejlépe udělat to vyšetření hned jako první, protože bohužel se občas stává, že pacient podstoupí několik bronchoskopických vyšetření úplně od té obyčejné, která nevede k žádnému výsledku, pak je teprve odeslán do jiného pracoviště, kde mají modernější metodu a pak teprve se udělá to cílené vyšetření, tam se ztratí několik týdnů života toho pacienta.
U pacienta s plicním nádorem záleží na každém týdnu, protože se velmi často stane, že se ten stav zhoršuje velmi rychle.
Ten pacient, který by byl na začátku té léčby schopný, tak po těch několika týdnech spadne s fyzickým stavem, takže tu léčbu už nemůže dostat., což považujeme za velký problém. Takže obecně by měl být pacient s ložiskem správně indikován ke správné technice diagnostice a to hned.
Co se týká radiálního ultrazvuku ta úspěšnost je tak 70-80 % někdy i více. Co se týká té elektromagneticky navigované bronchoskopie tak světová data ukazují něco mezi 75-90 % záleží to na různých pracovištích.
Takovou bronchoskopie máme zatím v Olomouci a zatím jsme provedení padesát výkonů a ta vytíženost se pohybuje kolem 80 % což je ve srovnání s těmi původními metodami je dvojnásobek.
Já myslím, že v léčbě držíme krok, máme k dispozici téměř všechny moderní léčby, které můžeme pacientům nabídnout.
Pokud je to stádium, které je operabilní a pacient nemá nikde jinde žádná nádorová ložiska tak to pětileté přežití přesahuje 60 %.
Zdroj: vlastní dotazování