Vítězka Thálie Markéta Schimmerová Procházková na takovou roli čekala sedmnáct let. Politika je pro ni tenký led

Gratuluji k cenám Thálie. Jak se cítíte?

Moc děkuji. Jsem šťastná, opravdu šťastná. Jsem pořád v takovém pološoku, ale hezkém. Takže mi to dojde až zítra, pozítří a to vím, že se už úplně celá rozplynu a rozněžním.

Vy jste vyhrála s představením Chicago, který se hraje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Bylo uvedeno letos v únoru, takže se jedná o novou inscenaci. Jak je možné, že takto nové představení dostalo tolik nominací a vy jste to zrovna vyhrála?

To nevím. To se budeme muset asi zeptat herecké asociace, ale já jsem za to opravdu moc vděčná.

Prodej luxusního rodinného domu na Praze 6, Praha 6

Show property

Jak dlouho jste se na tuto roli připravovala? Kolik Vás to stálo sil a úsilí?

Já si myslím, že k takovéto roli jsem se musela asi prozpívat a protančit všech těch 17 let, co jsem na ní vlastně čekala. Vlastně obor muzikál dělám 17 let a vím, že jsem tenkrát v prváku na konzervatoři říkala „Já bych chtěla hrát Velmu,“ tak se to splnilo, takže mi to trvalo asi sedmnáct let, ale každopádně jsme to zkoušeli asi dva měsíce, tři možná maximálně.

Představení se hraje v Ostravě, vy jste ale z Prahy. Jak to máte s dojížděním, není to náročné pro Vás časově?

Ano, je. Je to náročné. Strašně moc. Proto takový projekt člověk musí vědět, že do toho strašně moc chce vložit ten čas. Když něco zkouším v Praze, tak večer můžu hrát. Zatímco když zkouším v Ostravě, tak večer hrát nemůžu. Tak to se hůře skládá, ale stálo to za to.

Co doprava do Ostravy? Stalo se Vám už někdy, že jste přijela pozdě?

Ne. Já si myslím, že jsem taková ta, co chodí za minutu dvanáct, ale jsem včas.

Inscenace Chicago je 10. v Česku. Letos je 100. výročí od případů, kdy vraždily sestry. To znamená dvě jedničky. Vy jste jednička dnes večer. Myslíte, že to byla nějaká symbolika pro Vás? Že Vám to bylo souzeno?

Já to tam teda nevidím, ale vidím takový karmický rok, si spíš myslím. Tak si říkám, díky za to.

Čím Vám je role v Chicagu vražedkyně blízká?

Já to vůbec neberu, že to je vražedkyně. Já to beru, že to je ženská, která miluje jeviště. Ona je kabaretní tanečnice a zpěvačka. To, že někoho zavraždila, to je věc druhá, ale je to role, která zpívá, hraje a tancuje. A já miluji tohle složení, proto dělám obor muzikál. Takže jsem opravdu vděčná, že to je za roli, kde jsem využitá i tanečně, a ne jen pěvecky a herecky.

Čeká Vás v současné době nějaký role ve filmu?

Potkala mě jedna ve Vražedných stínech. To byl dvoj film. Už je to ale už asi možná 4 roky, nevím. Ale ještě na ní ale asi čekám. Takže mě to bude trvat zase 17 let jako tato role.

Vy podporujete psí útulek, je to tak?

Já jsem vlastně patronka nadace na ochranu zvířat, takže já podporuji naprosto všechna zvířata. Namane se ale, že fotím pro nějaký kalendář, třeba pro psí. Byla jsem už i pro koníky. Teď mě podle mě čekají kočičky, protože si nás našla kočička a já jsem si ji už ochočila, takže budu hledat něco takové, co podpořím. A ještě tedy kromě nadace na ochranu zvířat jsem ambasadorka Domácího hospicu Bárka a na to jsem taky dost pyšná.

Myslíte si, že je potřeba, aby umělci nějakým způsobem pomáhali a podporovali?

Já nevím, jestli je to potřeba. Asi jak to každý cítí. Já to tak prostě cítila a asi bych to tak dělali, i kdybych nebyla umělec. Takže je to asi taková souběžná a paralelní práce, ale já to neberu jako práci, ale jako poslání. To mě baví, a tak to dělám.

Myslíte si, že by se umělci měli vyjadřovat k politickým situacím a nějakým způsobem říkat svůj názor?

Tohle je asi také na každém. Já jsem na toto opravdu velice opatrná a podle mě nikdy v životě ode mě nikdy v životě neslyšel moc politický názor. Politika je pro mě tenký led. Protože dokud ty lidi neznáte, je strašně těžké za někým stát. Pak se za deset let dozvíte, že dělal něco, co se vám nelíbí, a to je prostě těžké. Takže politika je pro mě tenký led, ale libí se mi, když je někdo odvážný a něco zastává. Jasně, super. Ale já to třeba necítím.

Co byste dělala, kdyby se dělo v Česku to, co se děje na Slovensku ohledně kultury?

Tak za to bych se tedy určitě postavila. Protože to není dobře. Za to bych se postavila. Neberu to, že nějakou stranu propaguji, ale spíš, že se zastávám toho našeho divadelního světa, a to je úplně jiné. To není vyjádření k politice, to je vyjádření k tomu, že my to chceme mít svobodné, a tak by to mělo být.

V nejbližší době Vás čeká co? Kromě Chicaga.

Já jsem si tento rok dala od zkoušení volno, tak doufám, že to dodržím. Zatím to zdárně dodržuji. Budu jenom hrát a hraji hodně. Když jsem se koukla do diáře, proto jsem se i tak rozhodla, tak chci být právě také parádní máma, protože to je role, která měl baví ze všeho nejvíce a je to nadevše. Proto jsem to i dnes večer řekla. Takže nedělám nic nového. Těším se na to, že budu dělat ty hezké staré věci a budu na to mít energii. Nebudu se někde pořád courat na zkoušky sem a tam autem, naopak si budu užívat hraní a rodinu.

Přeji Vám mnoho úspěchů, a ještě jednou gratuluji. Hezký večer.

Zdroj: autorský text, vlastní dotazování