Do příštího roku vstoupí Česko s řadou změn, které mohou mít dopad například na to, kolik toho utratíme v obchodě, odvedeme na dani z nemovitostí nebo budeme přispívat na sociální pojištění. Čekají nás ale i další novinky. Pojďme se na ty klíčové podívat zblízka.
Mnoho z nás se v lednu pravděpodobně dotkne zvýšení sazby spotřebních daní. U lihovin i tabákových výrobků to bude o 5 procent. To mimo jiné znamená, že jedna cigareta kvůli tomu podraží o 4,44 korun. Jak se to reálně promítne do cen, však zůstává v tuto chvíli ještě s otazníkem. Zaměstnanci si ale zároveň přijdou na zvýhodněný příspěvek na stravné. Pro zaměstnavatele bude od nového roku z daňových důvodů nejvýhodnější zaměstnanci přispět na stravování částkou 116 korun. Uvedený obnos si bude moci dát zaměstnavatel do daňových nákladů. V případě stravenky se jedná o maximální částku jako daňový náklad ve výši 211 korun (zaměstnavatel obvykle přispívá 55 procenty).
Každý, kdo vlastní byt, rodinný dům či chatu, by měl počítat s tím, že se sazba daně z nemovitosti navýší v průměru na 1,8 násobek aktuálních sazeb. Vedle toho platí ale i další změny. Týkají se především stanovování místních koeficientů daně.
Obce tak mohou výši daně nejen zvýšit, ale i snížit. Zejména v místech, které nejsou pro bydlení tak atraktivní. Koeficienty totiž mohou být nově v rozmezí 0,5 – 5. Doposud to bylo od 1 do 5.
Příkladem může být severočeské město Bílina, kde bude koeficient 0,5. Tím dojde v katastrálních územích Bíliny ke snížení daně z nemovitostí pro bydlení o 50 procent oproti roku 2024 a dokonce o 10 procent v porovnání s rokem 2023.
Změnami prochází rovněž zdanění prodeje nemovitostí. Namísto stávající pětileté lhůty od vydání kolaudačního rozhodnutí se bude DPH vztahovat pouze na první prodej nemovitosti uskutečněný do dvou let od jejího dokončení. Následné prodeje, nebo první prodej po uplynutí této lhůty, budou od této daně osvobozeny.
Pro ty, kdo mají hluboko do kapsy, se zvyšuje minimální mzda z 18 900 na 20 800 korun. Minimální mzda bude navíc jediným zákonným limitem pro odměňování. Dochází tak ke zrušení zaručené mzdy, která doposud určovala minimální výdělky v soukromém sektoru podle náročnosti práce.
„Zaměstnavatelé získají větší volnost při nastavování mzdových politik, což může zvýšit jejich flexibilitu a konkurenceschopnost,“
uvedl v té souvislosti pro LP-Life Adam Hussein z advokátní kanceláře BDO Legal.
Průměrná mzda, která se tradičně stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu za předchozí rok a koeficientu pro úpravu, se sice navýší na 46 557 korun, o stovky korun se tak ale automaticky zvednou rovněž minimální měsíční zálohy na sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ představoval do přijetí konsolidačního balíčku 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku. Pro příští rok se tak základ zvedá z letošních 30 na 35 procent.
„Tento mechanismus zajišťuje, že minimální mzda bude lépe reagovat na ekonomický vývoj. Na druhé straně může náhlé zvýšení průměrné mzdy představovat výzvu pro menší firmy, které by mohly čelit neplánovanému růstu nákladů,“
řekl Adam Hussein.
V případě dohod o provedení práce se sociální a zdravotní pojištění neplatí do měsíční hranice 10 tisíc korun. Od ledna nebude pro pojistné rozhodující pevná částka, ale jedna čtvrtina stanovené průměrné mzdy pro příslušný kalendářní rok. Nově jde tedy o čtvrtinu průměrné mzdy. Po zaokrouhlení je to částka 11 500 korun. Příjmy do tohoto limitu budou i nadále podléhat dani z příjmu, ne ale sociálnímu a zdravotnímu pojištění. U druhého typu zaměstnávání mimo pracovní poměr – u dohod o pracovní činnosti – se limit pro placení odvodů zvyšuje z dosavadních 4000 na 4500 korun měsíčně.
Podnikatelé, kteří doposud neodváděli DPH, by měli vědět, že pokud jejich obrat překročí vždy v období od ledna do prosince hranici dvou milionů korun, současně ale nebude vyšší než 2 536 500 korun, stávají se od následujícího roku plátcem daně. Potenciální plátce poté už nebude počítat obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku. Překročí-li ale v daném kalendářním roce i další novou hranici obratu, tedy částku 2 536 500 korun, stane se plátcem DPH od druhého dne po překonání tohoto limitu.
Není toho rozhodně málo, co se mění. Bližší vysvětlení k novinkám vám jistě poskytnou i účetní a daňoví poradci, kteří se uvedenou problematikou každodenně zabývají.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, Česká advokátní komora, Businessinfo.cz, Kurzy.cz