Top hledané
Výsledky (0)
/Komentář/ Příchod čínské umělé inteligence šokoval svět, za technologickým zázrakem jsou však možná staré dobré podfuky.

Na férovku: Zase jsme kousek před nimi! Zázrak s DeepSeek se začíná rozpouštět

Radim Červenka
31.Jan 2025
+ Pridať na Seznam.cz
3 minuty
DeepSeek

Nový vynález světu představili soudruzi z Čínské lidově-demokratické republiky. Komunistická Čína šokovala svět a bouři s novou umělou inteligencí rozvířila i na světových akciových trzích. DeepSeek je levnější, vyrobený s menším množstvím čipů, jeho kód je k dispozici open source a vůbec potvrzuje tento vynález slova Miroslava Donutila v jeho nejslavnější roli v legendárním snímku Pelíšky: "Zase jsme o krok, před nimi!" 

Jenže prvotní údiv nad novými technologie z umělé hmoty záhy vystřídalo rozčarování. Silnější náraz rozbil i nerozbitnou skleničku z Polska, nehledě na fascinující střepy, a plastové lžičky z NDR nezvládly kontakt s horkou kávou.

Vyvinout vysoce pokročilý jazykový model v řekněme zaostalých podmínkách současné Číny oprávněně zaujalo celý svět. Jenže naše vlastní zkušenost s komunistickým režimem a samochválnými superlativy nad jeho úspěchy napovídá, že pod pokličkou může být vše trošku jinak.

Prodej investičního ateliéru 18 m2-Praha-10
Prodej investičního ateliéru 18 m2-Praha-10, Praha 10

DeepSeek jako pohrobek starých dobrých komunistických výmyslů

V reálném socialismu byla pravda velmi relativní pojem. Komunistická propaganda před rokem 1989 tak dlouho vychvalovala československý průmysl jako světovou špičku nebo úspěchy kolektivizovaného zemědělství, že dodnes těmto blábolům leckdo věří.

Zapomínají však na realitu, že náš údajně světový průmysl v 90. letech rychle zkrachoval. Zvláštní, že po tomto technologickém zázraku neskočili po penězích lační kapitalisté ze západu, kteří si ho mohli levně koupit a na jeho technologické propracovanosti vydělat balík. Socialistický průmysl neuspěl, protože zkrátka nebyl konkurenceschopný s lepšími technologiemi Západu.

Transformovat se muselo i slavné soběstačné zemědělství. Dodnes po něm volají nostalgici a agrobaroni, kteří milují státní dotace a ochranu před zahraniční konkurencí, jenže mělo své limity. Nikdo netrpěl hladem, ale regály byly často prázdné a banány a pomeranče v našich zeměpisných šířkách prostě vypěstovat nejde, nemluvě o oblíbeném avokádu, mangu nebo papáje.

Zvykem bylo klamat, jenže v roce 1989 u nás "pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí". V Číně však byly pokusy o liberalizaci krvavě potlačeny na Náměstí nebeského míru a shodou okolností, nejpokročilejší čínská umělá inteligence nedokáže na toto téma nic sdělit. Začne jenom mlžit.

Náklady na trénink DeepSeek byly asi 40krát nižší než u západního OpenAI, tak se holt někde asi muselo trošku uspořit. Nebo že by za tím stála bezprecedentní cenzura totalitního režimu? 

"Naše analýza naznačuje, že obavy investorů ohledně zpomalení výdajů na AI jsou přehnané a že skutečné náklady na trénink tohoto modelu by mohly být kolem 2 miliard dolarů, což je v rozporu s uváděným číslem 5 milionů dolarů. I když se v minulosti objevily podobné obavy, jsme přesvědčeni, že cyklus kapitálových výdajů na AI infrastrukturu je stále v plném proudu,"

informuje web investiční společnosti Amundi.

Číňané použili na DeepSeek metodu vědeckého kopírování

Copak se to dozvídáme? Že by k nám z Dálného východu nedoputovala celá pravda? Ještě pár dní před tím, se vesele psalo o kolapsu akciových trhů, které v současnosti táhnou technologičtí giganti jako je NVIDIA, Microsoft nebo Meta (tyto společnosti jsou v kontextu umělé inteligence v poslední době často skloňovány).

Navíc se nám začaly rojit zprávy, že Čiňané se pravděpodobně přidrželi své oblíbené vědecké metodologie, kterou je krádež know-how. Škoda, že v den představení DeepSeek, sázkové kanceláře nenabídly tuto sázkovou příležitost. Chtěl jsem si vsadit, i když kurz by byl asi hodně nízký.

Číňani si už obšlehli Český Krumlov nebo škodováckou oktávku, tak proč tentokrát neokopírovat něco pořádného? Paní učitelka sice ve škole říkala, že opisovat se nemá, ale zrovna v této hodině asi chybělo 1,4 miliardy Číňanů. Na závěr ještě jedno ohlédnutí do historie. Roku 1949 provedl Sovětský svaz svůj první test atomové bomby. Američanům spadla brada.

Největší zásluhu o ní měl prof. Špionáž, jak nám na okraj nedávno hezky připomněl filmový megahit Oppenheimer. Nic to však nemění na faktu, že putinovské Rusko je stále jednou ze dvou největších jaderných mocností a Čína se může chlubit jednou z nejpokročilejších technologií dneška, jakkoliv za vším stojí zlodějské praktiky.

Zdroje: autorský text, komentář, Financial Times, Amundi, The Guardian, Forbes

 

Páčil sa vám článok?
Diskusie 0 Vstúpiť do diskusie