Fotovoltaické a větrné elektrárny u nás budou nově schvalovány ve zjednodušeném rychlejším režimu. To posílí naši energetickou soběstačnost a zmenší závislost na dovozu fosilních paliv. Česká vláda, která o uvedeném kroku v březnu rozhodla, zahájí postupně jednání s kraji. Zónám, kde vzniknou, budou vyhrazeny především dřívější průmyslové plochy.
„Jsme v situaci, že většinu energie do České republiky dovážíme, a to ve formě ropy a zemního plynu. Naším cílem je zvyšovat míru soběstačnosti vyrobené energie na našem území,"
řekl před nedávnem ministr životního prostředí Petr Hladík ČTK.
Stát proto do budoucna počítá s výrazným navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie. Zatímco nyní činí okolo 19 procent, podle loni schváleného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by se měl do roku 2030 zvednout minimálně na 30 procent.
Byrokracie zatím vítězí
Snaha o nahrazení tradičních zdrojů energie těmi šetrnými ale naráží na schvalovací limity. Například vyřízení všech povolení pro stavbu větrné elektrárny doposud často trvalo 10 až 15 let. Složité a zdlouhavé administrativní postupy stavebního řízení vedou ale zatím k tomu, že se investoři do výstavby nových elektráren z obnovitelných zdrojů příliš nehrnou.
O tom, že se zatím ledy příliš nepohnuly, svědčí tvrzení zástupkyně společnosti ČEZ.
„V současné chvíli chybí jasné stanovisko, v jakých lokalitách převažuje celospolečenský zájem na rozvoji čisté energetiky nad ochranou krajinného rázu. Pro zrychlení povolování je nevyhnutelné vymezení akceleračních zón v územně plánovací dokumentaci a nastavení zrychleného povolování elektráren v legislativě,“
napsala LP Life mluvčí společnosti Barbora Peterová.
Větrné elektrárny jsou přitom spolu s fotovoltaikou nejlevnějším obnovitelným zdrojem elektrické energie. Jedno otočení vrtule větrné turbíny vyrobí tolik energie, jako spotřebuje průměrná česká domácnost za celý den, uvedla ve své analýze Aliance pro energetickou soběstačnost.
Uvedené sdružení předpovídá, že instalovaný výkon českých větrných elektráren by mohl do pěti let narůst o 2 000 megawattů. Pro ilustraci: množství čisté větrné energie by v tom případě ročně nahradilo fosilní elektřinu odpovídající spálení 4 milionů tun hnědého uhlí.
Akcelerační zóny
Březnový návrh české vlády, který dává fotovoltaickým a větrným elektrárnám zelenou, si od zjednodušeného režimu jejich povolování slibuje zakládání takzvaných akceleračních oblastí, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány. Příprava a povolení stavby v nich má trvat do 12 měsíců.
Celý proces bude oproštěn od posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Bude se pak proto dotýkat jen samotných zdrojů elektřiny a navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.
Po zřízení akceleračních zón dlouhodobě volají dodavatelé energií, kteří jsou zastánci obnovitelných zdrojů. Podle nich naše země ve výstavbě velkých solárních parků, které by se přitom v budoucnu měly stát důležitou součástí energetiky, dlouhodobě zaostává.
Samotné vymezení akceleračních oblastí se bude stanovovat na třech úrovních. Konkrétně půjde o územní plány obcí, dále v zásadách územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem. Oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území. O tom, kde budou stát, by mělo být jasno už do příštího roku.
„Díky akceleračním zónám budou hlavní problémy s povolováním vyřešeny ještě před tím, než se firmy a obce dohodnou na umístění větrných nebo fotovoltaických elektráren v konkrétním místě,“
uvedl pro ČTK Hladík.
Celkově bude do modernizace energetiky do roku 2030 potřeba investovat přibližně 500 miliard korun. Kromě elektráren z obnovitelných zdrojů se počítá s tím, že peníze půjdou rovněž na posílení jaderné energetiky. Do pěti let by její podíl na výrobě elektřiny mohl být až kolem 40 procent. Hlavním zdrojem podpory transformace bude Modernizační fond, který je financován z výnosů z emisního obchodování.
Fotovoltaické a větrné elektrárny mohou sice u některých spoluobčanů vyvolávat kontroverze, jak ale dokládají zkušenosti ze zahraničí, jejich výstavba i samotný provoz se rozhodně vyplatí.
Zdroje: vlastní dotazování, ČTK, Aliance pro energetickou soběstačnost
