Po brexitu, který přinesl zásadní změnu ve vztazích mezi Velkou Británií a Evropskou unií, zůstává otázka návratu Británie do EU jedním z témat, které vyvolává debaty nejen mezi politiky, ale i mezi občany. V rozhovoru s analytikem Asociace pro mezinárodní otázky, Kryštofem Krulišem jsme se podívali na to, co by musela Velká Británie splnit pro opětovné připojení k Evropské unii, jaké jsou její šance a jaké ekonomické a politické dopady brexitu pro zemi byly.
Co by musela Velká Británie splnit, aby se vrátila do Evropské unie?
Pokud bychom se měli zaměřit na to, co by musela Velká Británie splnit, aby se mohla vrátit do Evropské unie, mluvíme o složitém procesu. Jak vysvětlil Kryštof Kruliš, proces přistoupení nového členského státu není jednoduchý:
„V zásadě jakýkoliv evropský stát, který si podá přihlášku, stane se kandidátem, projde tou procedurou, otevřou se, projednají se a uzavřou se ty jednotlivé kapitoly s každým státem.“
"To znamená, že každý stát musí projít několika etapami, během kterých se zkontroluje, zda splňuje požadavky, jako jsou kodaňská kritéria týkající se právního státu, demokracie a podobně. Vedle toho je tam samozřejmě nutnost přizpůsobit se tomu evropskému acquis communautaire, to je soubor právních předpisů, které v Evropě platí,“ pokračuje expert, „a je tam řada samozřejmě těch hmotných jakoby předpokladů, které se musí splnit.“
Krok za krokem
„Je tam ještě ten procesní předpoklad přistoupení nového členského státu,“
vysvětluje odborník. V praxi to znamená, že pokud se nějaký stát chce stát členem EU, musí dojít k určité změně v původní smlouvě o Evropské unii, a to musí být schváleno všemi stávajícími členskými státy. To je další krok, který by Británie musela zvládnout.
V případě Velké Británie, která byla členem Evropské unie několik desítek let, by bylo přistoupení k EU trochu specifické. „V řadě ohledů vlastně přijímala svou právní úpravu, způsobovala právní úpravě evropské, takže hodně té práce už má vlastně odvedeno,“ vysvětluje Kruliš. A přestože Británie už není členem EU, stále se v jisté míře řídí evropskými pravidly, což by mohlo ulehčit její návrat do Unie.
„Británie má uzavřenou s EU dohodu o zóně volného obchodu, která ji motivuje k tomu, aby v zásadě řadu evropských právních předpisů, které jsou přijímány i v době, kdy není členem, minimálně zvážila a případně i přijala.“
Tento mechanismus by mohl být klíčovým faktorem, který by Británii usnadnil návrat do Unie.
Výjimky a specifika britského členství
Velká Británie měla při svém členství v EU několik výjimek, což je důležitý aspekt celého procesu.
„Británie, když byla členem Evropské unie, tak vlastně už od počátečního vstupu měla řadu výjimek,“
pokračuje odborník. To znamená, že Británie neměla povinnost přijmout euro, nezapadala do společné migrační politiky a mnoho dalších pravidel se jí netýkalo. Jak to ale dnes vypadá? „Otázkou je, jestli by byla vůle na straně Evropské unie jí dát tyto výjimky ve stejném rozsahu, jako je měla předtím,“ říká odborník. To by znamenalo, že Británie by možná musela změnit svou legislativu a přizpůsobit se podmínkám, které platí pro ostatní členské státy. To by rozhodně nebylo snadné.
Je návrat Velké Británie do EU reálný?
„Je to takové přání úzkého okruhu osob, které jsou z ideového hlediska nakloněny myšlence evropské integrace,“
popisuje odborník situaci v Británii. I když takové myšlenky existují, zůstávají podle něj spíše v úzké intelektuální vrstvě britské společnosti. „Podpora vztahu k Evropské unii nebo k nějakému úzkému vztahu k EU je podle mě v Británii poměrně rozšířená, ale zároveň je nutné si uvědomit, že Británie si prošla velmi náročným procesem kolem referenda o vystoupení z EU a následujícími jednáními,“ vysvětluje. A to, že Británie byla první zemí, která vystoupila z Unie, zanechalo hluboký dojem. Odborník poukazuje na to, že politická polarizace ve Velké Británii stále přetrvává.
„Zatím si Britové nechtějí znovu projít tímto martýriem,“
říká, a dodává, že veřejné mínění v Británii je stále rozdělené, a že žádná větší společenská vůle pro návrat do EU neexistuje. Místo toho je rozšířený názor, že je lepší tuto otázku uzavřít a soustředit se na jiné problémy.
Co Británie ztratila a co získala?
Ačkoli se Británie rozhodla opustit EU, mělo to své důsledky, a to jak pozitivní, tak negativní. Odborník přibližuje, že pokud jde o obchod, Británie si zachovala zónu volného obchodu s EU, což znamená nulová cla na většinu zboží.
„Zóna volného obchodu je pro větší podnikatele a exportéry přijatelný nástroj,“
říká.
Ale ne všechno je bez problémů. „I když je tam nulové clo, hraniční kontroly zůstávají,“ varuje Kruliš. Tyto kontroly znamenají administrativní zátěž, která se může stát problémem, zejména pro menší podniky.
„Malí podnikatelé to velmi často vzdají, protože si zváží, co všechno musí udělat, a rozhodnou se Británii zcela vyloučit ze svých plánů na expanze,“ říká analytik.
Na druhou stranu, Británie má volnost ve vyjednávání obchodních dohod, a to je příležitost. „Vystoupení z EU dalo Británii možnost sjednat obchodní dohody s jinými zeměmi, zejména s bývalými britskými koloniemi, jako jsou Austrálie, Kanada, Indie,“ uvádí Kryštof Kruliš.
Největší výzvou zůstává otázka obchodní dohody se Spojenými státy. „Hlavní přínos by byl, kdyby Británie dokázala uzavřít obchodní dohodu se Spojenými státy,“ říká analytik. I když vztah mezi Británií a Spojenými státy, zejména po nástupu Joea Bidena, není úplně jednoduchý, Británie se stále snaží najít cestu k lepším obchodním podmínkám.
„Co Británie dokázala poměrně elegantně, je přistoupení k Transpacifickému partnerství, což je dohoda o obchodu mezi zeměmi Pacifiku,“
vysvětluje odborník. Tento krok otevřel Británii dveře na trhy v oblasti, kde mohou být nové obchodní příležitosti.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování
