- CZ
- EN
- SK
Putin varoval oligarchy. Ústřice a foie gras jsou prý proti Rusku
O sankcích vůči Rusku, které postihují primárně blízké okolí prezidenta Putina a nejbohatší muže Ruska, se mluví již od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Do oligarchů, jak se těmto ruským boháčům říká, se nyní obul i sám prezident. Ve svém projevu je označil za zrádce, které bude chtít Západ využít k tomu, aby oslabil Rusko. Můžou mít opravdu sankční seznamy takovou moc? A odkud se vůbec oligarchové vzali, a o jaké majetky mohou zařazením na sankční seznamy přijít?
Putin poslal oligarchům varování
Ruský prezident v minulém týdnu promluvil k oligarchům a poslal jim varovný vzkaz. Vladimir Putin se vlivem událostí posledních týdnů dostal do situace, v níž ho začínají opouštět i ti nejbližší, mezi něž patří také někteří z ruských oligarchů, kteří v tichosti opouští Rusko. Prezident část svého proslovu věnoval právě těmto lidem, které označil za zrádce. Ve svém proslovu také zdůraznil to, že Západ bude chtít využít právě těchto lidí k tomu, aby oslabil pozici Ruska.
„Nesoudím ty, kteří mají vilu v Miami nebo na Francouzské riviéře, ty, kteří nemohou žít bez foie gras, ústřic nebo takzvané genderové svobody. Problém ale je, že většina z těchto lidí jsou mentálně tam, kde žijí, a ne s námi, ne s našimi lidmi, ne s Ruskem. To je, podle jejich názoru, známkou toho, že patří k vyšší vrstvě. Takoví lidé by prodali i svou matku, jen kdyby mohli být součástí této vrstvy. Zapomínají ale na to, že je tato vrstva pouze využívá k tomu, aby co nejvíce ublížili Rusku a našim lidem,“
řekl ve své řeči Putin.
Kdo vlastně oligarchové jsou?
V množství zemí najdeme extrémně bohaté lídry a podnikatele, kteří mají velký politický vliv. V Rusku toto tvrzení dostává nový rozměr. Tito lidé jsou zde velmi významnými osobnostmi a hrají velkou roli. Bohatí muži s dobrými kontakty, kteří začali těžit z transformace ruské ekonomiky a společnosti, která nastala za Borise Jelcina, jsou nyní známí jako oligarchové. Jejich pozice se za vlády Vladimira Putina zásadně proměnila, a v souvislosti se současnou situací je právě sankcionování těchto oligarchů vnímáno jako jedna z mála účinných cest, jak potrestat ruskou vládu za invazi na Ukrajinu.
Velká většina z nich působí mimo Rusko, i když právě v Rusku vydělávají nejvíce peněz. Někteří z nich se od Putina snaží distancovat, například odchodem do zahraničí ze sféry ruského vlivu, a někteří jsou mu stále vděční za to, že jim pomohl v cestě k majetkům, které mají dnes. Někteří z nich platí za Putinovy blízké přátele, kterými se často obklopuje, jiní už tak blízcí nejsou a o současné situaci na Ukrajině zarytě mlčí, a další část se proti invazi na Ukrajinu a Putinovu počínání ostře vymezují. Právě tato část z nich dává zbytku světa naději, že by mohla mít zájem o svržení ruského prezidenta a zastavení války.
Důležité místo na globální scéně
Velké množství oligarchů pocházejících z Ruska žije v jiných zemích, ve kterých se také politicky a společensky angažují. Ruské sankce pro ně tedy znamenají vážný problém, protože veškeré jejich aktivity, kterým se mimo Rusko věnují, jsou nyní pozastaveny. Rusové přitom nejsou žádní troškaři. V Evropě nebo Spojených státech vlastní podíly v nadnárodních firmách, podílí se na činnosti charitativních organizací nebo investují do fungování sportovních klubů a pořádají společenské události.
Sankce jako účinná cesta k sesazení Putina?
První sankční seznamy vznikly v roce 2014 po anexi Krymu. Na těchto seznamech Evropské unie, Spojených států ale také dalších zemí figurují nejbližší spolupracovníci Putina a členové ruské vlády, kteří se na invazi podíleli, ale také oligarchové z jeho okolí. Jde hlavně o lidi, kteří mají politickou minulost a nyní se angažují v byznysu. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vznikly nové, rozsáhlejší sankční seznamy. Pokud se něčí jméno na takovém seznamu nachází, znamená to pro něj nejčastěji zákaz cestování do země, která sankční seznamy vydala a také zmrazeni jejich majetku. Účelem těchto seznamů je co největší ekonomické omezení Ruska západními zeměmi. Svůj seznam vypracovala Evropská unie, Velká Británie i Spojené státy.
Pokud budou mít sankce takový dopad, jaký západní státy očekávají, je otázkou. Některé dopady sankcí však Rusko již pocítilo. Přiznal to i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten řekl, že ruská ekonomika začíná šok a sankce západu označil za bezprecedentní ekonomickou válku. K tomuto prohlášení se připojil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který dodal, že země si s ekonomickou krizí poradit zvládne a do budoucna nebude na Západu závislá. Sankce však fungují i opačně, určité dopady pociťují i země, které sankce vytváří.
Odkud oligarchové přišli?
Ruští oligarchové se do popředí dostali ve dvou vlnách. První z nich se objevila v 90. letech, když začala privatizace a prodeje největších státních podniků. Tento proces byl poznamenán významnými korupčními aférami a nechvalně známým schématem půjček na akcie, které převedly podíly ve dvanácti velkých společnostech na vládou vybrané magnáty výměnou za půjčky určené na podporu federálního rozpočtu.
Další vlna oligarchů započala na přelomu tisíciletí, po nástupu Putina do funkce prezidenta, který oligarchy této vlny stvořil prostřednictvím státních zakázek. Soukromí dodavatelé z mnoha sektorů, mezi které patřila infrastruktura, zdravotnictví nebo obrana nastavili několikanásobně vyšší ceny, než byla tehdejší běžná tržní sazba, a nabízeli úplatky zapojeným státním úředníkům. Putin tak obohatil novou skupinu oligarchů, kterou si tímto zavázal.
Kdo patři mezi sankcionované oligarchy a o co tito muži přijdou?
Nejbohatším mužem Ruska je podle Forbesu Rus Alexej Mordašov, držitel většinového akciového podílu v ocelářské a těžařské firmě Severstal. Mordašov je také třetinovým vlastníkem v TUI Group, jedné z největších světových společností z oblasti cestovního ruchu, podnikání rozjel také ve Spojených státech, tento byznys však po roce 2014 prodal. Jeho jméno najdeme na sankčním seznamu Spojených států Velké Británie i Evropské Unie. Na rozdíl od ostatních oligarchů, kteří se otevřeně staví na stranu Putina nebo o situaci raději mlčí, se Mordašov vyjádřil následovně:
„Je to tragédie pro dva bratrské národy. Nechápu ale, jak moje zařazení na seznam sankcí pomůže konflikt vyřešit. Se vznikem současného geopolitického napětí nemám nic společného,“
řekl nejbohatší muž Ruska.
Tomu byla mimo jiné zabavena luxusní jachta Lady M, jejíž hodnota je odhadována na astronomických 65 milionů eur, která dosud kotvila v severoitalském přístavu Imperia. Nyní už je v držení italských úřadů.
O hodně přišel vlivem sankcí také Roman Abramovič. Známý majitel fotbalového klubu Chelsea, ze kterého se za jeho vlastnictví stal jeden z nejlepších fotbalových klubů světa. Abramovič je však vlivem sankcí nucen klub prodat, a to zřejmě hodně pod cenou. Klubu jsou nyní pozastaveny všechny finanční transakce, a pokud se rychle nenajde nový majitel, hrozí mu dokonce sestup z nejvyšší anglické soutěže a v krajním případě krach. Oligarcha v posledních dnech velmi intenzivně pracuje na přesunu alespoň některého svého majetku. Jeho luxusní jachta My Solaris, jejíž hodnota se odhaduje na 600 milionů dolarů, totiž zakotvila v tureckém přístavu u letoviska Budrum. Druhá z Abramovičových jachet včera zakotvila do tureckého letoviska Marmaris. Tato jachta je ještě dražší, její cena se odhaduje na 700 milionů dolarů. Turecko si oligarcha vybral proto, že jako jedno z mála zemí nezavedlo žádné sankce vůči Rusku.
Plné ruce práce s převáděním majetku mimo dosah sankcí má také Ališer Usmanov, bývalý menšinový majitel fotbalového klubu Arsenal. Fotbal patří mezi jeho záliby, prostřednictvím své vazby na společnosti USM, MegaFon a Yota podpořil další klub Premier League, Everton, několika miliardami. Klub nyní všechny vazby s těmito společnosti přerušil veškeré sponzorské dohody, které měl s těmito společnostmi uzavřené. Usmanov se své majetky rozhodl ochránit a ji dříve je převedl do fondů, na které sankce nedosáhnou. Jeho nejdražší nemovitost se nachází v Anglii – pochází ze 16. století a její cena se pohybuje kolem neuvěřitelných 48 milionů liber.
Seznam oligarchů pokračuje, sankce se dotknou dalších celosvětově významných oligarchů, například Olega Deripaska, Igora Sechina nebo Pyotra Avena a Mikhaila Fridmana.
Jak se bude situace dál vyvíjet?
Sám Putin nemůže od roku 2014 cestovat téměř nikam mimo Rusko, protože se nachází na sankčních seznamech. Jeho proslov týkající se ruských oligarchů a jejich označení za zrádce nyní naznačuje, že i ruský prezident se nyní na oligarchy zaměří. Jedním z možných důvodů je to, že se opravdu obává, že by ve spolupráci s Evropskou unií a dalšími zeměmi mohli opravdu oslabit Rusko ještě víc než doposud. Jaké konkrétní kroky podnikne, zatím není známo.
Zdroje: BBC, The Guardian, The Conversation, Daily Mail, Forbes, Bloomberg, iRozhlas.cz, ČT24, ČTK
