Podnikatel Dominik Holánek: řemeslníci už nejsou dětští hrdinové, dnes každé dítě vzhlíží k influencerům

Už ve 21 letech jste převzal zámečnictví po otcovi. Jak jste se tehdy cítil? 

Nebylo to tak, že bych přišel první den do práce a měl bych to celé přebrat. Bylo to postupné. Bylo to přirozené a v tu chvíli si to ani neuvědomujete, že přebíráte velkou zodpovědnost. Postupně se to nabalovalo a když otec věděl, že už se toho zvládalo víc, přehazoval toho na mě více, dokud se to nepředalo úplně celé.

Celkem máte tři firmy, jaké to jsou?

Máme zámečnictví, od roku 1991. Tam děláme hlavně konstrukce do filmů a do reklam. Když nejsou filmy, děláme co nejvíc věcí pro automotive. Pokud máme volnou chvíli, děláme klasiku pro takzvané jednorázové akce. Druhá firma se specializuje na výrobu bazénů a dvouplášťové nádrže - jednoplášťové nádrže na různá média. Poslední firma je prášková lakovna, kterou jsme koupili 3 roky zpátky v Covidu.

Pronájem luxusního bytu, Praha 2 Vyšehrad, Praha 2

Show property

Jak jste s každou začal?

Podnikání s bazény, protože jsme měli kovovýrobu a tam jsme pro automotive opravovali různé přepravníky. Potom se naskytly i plastové přepravníky. Vedle nás zkrachovala firma, takže jsme převzali zaměstnance, kteří byli v té firmě. Zaměstnanci nám hodně pomohli, také jsme se domluvili, že zkusíme dělat nádrže a pak jsme začali dělat bazény. Můj kamarád Tomáš má tuto firmu pod svou kontrolou, děláme to spolu a postupně to rozvíjíme. Už exportujeme ven - do Rakouska, Německa, začínáme s Chorvatskem, Bosnou a Slovinskem. Co se týká práškové lakovny, dříve to byla vyloženě garážová firma a my jsme tam dováželi železo, takže tu firmu jsem znal velice dobře. Po čase se ke mě donesla informace, že se firma prodává. Odkoupil jsem celou firmu se všemi zaměstnanci. Jen jsme se z garáže přesunuli k nám na firmu, kde to postupně rozvíjíme, aby to bylo větší a větší. Zaměstnance máme ale pořád stejné.

Jak se podnikání v oblasti zámečnictví, výroby plastových bazénů a práškové lakovny liší? Jak jste se naučil řídit tyto tři různé druhy firem?

Já si myslím, že to je pořád řemeslo, takže je to pořád jedna věc. Jsou to jiné materiály, ale není to zámečnictví a restaurace. Bylo mi to blízké a nebylo to pro mě tak těžké. Zkusil jsem něco nového, protože je to podobné, a to vedení lidí je pořád stejné.

Jak jste se dostali k výrobě konstrukcí do filmu a reklam? Kdy a jak přišla první velká zakázka?

Úplně nevím, kdy to začalo. Mohl to být rok 1995 a vím, že otec začínal právě na menších filmech a postupně mu to přerostlo do filmu Hellboy, Obchodník se smrtí atd. Myslím, že se to nabalovalo, a že se to dostalo až do této úrovně, kde děláme teď.

Co se týká výroby bazénů, v čem jste lepší než konkurence? 

To nejde říct, to by musel říct zákazník. Každopádně já můžu říct, v čem se snažíme být lepší. Určitě je to v tom, že nechceme dělat kvantitu, ale kvalitu. Máme na to méně lidí, nebudeme nikdy nabírat víc lidí, aby byla hromada bazénů, ale aby opravdu ta práce byla kvalitní a abychom mohli jít blíž k zákazníkovi. Zákazníci vědí, že chtějí bazén, vědí, jaký rozměr, možná jakou barvu, ale nevědí, co je za tím dál. Takže je lepší vzít čtyři bazény do měsíce a s tím zákazníkem být celou dobu v kontaktu. Další věc je cenová nabídka. My se snažíme jednat úplně na rovinu, takže ta cena, která se domluví je jasná a zákazník s částkou může počítat. Nechceme, aby se cena zákazníkovi zvyšovala v průběhů výroby. Stojí za tím naše jméno. Ve všech firmách si za tím stojíme, abychom mohli dostat od zákazníka doporučení na další bazén. Vymýšlíme další vylepšení, děláme lavice, aby si mohl do bazénu zákazník sednout a po práci si dát zasloužené pivko. Děláme různé tvary a barvy, takže spíš se snažíme si s tím hrát, než abychom mrskali jako Baťa cvičky bazény vedle sebe.

Kolik by u Vás stál např. bazén cca 3 x 5 metrů se vším všudy? 

My děláme zakázkovou výrobu, často se lidé hodně zaleknou toho, že to je na zakázku a že to bude drahé. Ale ono to tak vůbec není. My jsme absolutně konkurenceschopní. Takový bazén vyjde na 140 000 korun a ostatní firmy to mají také za tuto cenu. Akorát oni na tom mají samozřejmě větší marže, protože ty bazény mají připravené, ale není to o tom, že my jsme dvojnásobně dražší. To, že to je na zakázku znamená, že do toho nechceme vyloženě investovat hromadu peněz do začátku podnikání. Zákazník k nám může přijet na halu a zkontrolovat si ten daný bazén. Koukat se, jak se to dělá a může třeba náhodou něco přidat. Je to férová cena, ale zároveň nabízíme exkluzivitu. Klient může přijít, může si u nás dát kávu a jít se podívat na bazén. Když už si vybral ten sen a koupil si bazén, tak aby to bylo dle jeho představ.

Jakým stylem vedete své firmy?

Tím že máme tři firmy, tak to neznamená, že to je něco těžšího. Mně to třeba například hodně pomohlo, protože když jsem měl jenom kovovýrobu, měl jsem hodně času se věnovat jenom tomu a vymýšlel jsem kraviny. Samozřejmě, protože byla hromada času. Já jsem všechno uměl nejlépe, já bych to udělal nejlépe, já to vím samozřejmě nejlépe. Jakmile se nabalila druhá a třetí firma, tak už nebylo tolik času. Mám lidi, kterým mohu věřit a musím říct, že pokud se mi něco povedlo, tak to bylo sehnat skvělé lidi, který pod sebou mám. Kovovýrobu vede Milan, který je ve firmě už skoro od založení, a to je opravdu odborník, kterého už v dnešní době nenajdete. Je to prostě ostřílený chlápek, na kterého jen tak někdo nepřijde. Plasty má pod sebou můj nejlepší kamarád Tomáš a musím říct, že za tu dobu, co tam dělá, tak je až neuvěřitelné, co všechno se naučil. Na lakovnu mám kolegyni, která je vlastně ještě o tři roky mladší než já. Je absolutně skvělá ve své práci a řídí to celé sama. Já se tam vždycky jenom jedu podívat, dají mi kávu, a to je vše. Potřebují mě maximálně na velké rozhodnutí, ale zvládá to sama a na hale má výrobního mistra, který se stará o provoz a šlape to nádherně, takže je to jenom v lidech. Není to tak, že tam je jméno Holánek a já za vším stojím. Já hlavně jednám s klientem, aby to mělo nějaký šmrnc, ale tyto lidé mě absolutně zastupují a možná to dělají lépe než já.

Prodej bytové jednotky 2+kk, Praha 2 Vinohrady, Praha 2

Show property

Kolik máte v každé firmě zaměstnanců?

Dost se to mění i co se týká různých zakázek. V kovovýrobě je to okolo 15, 20 zaměstnanců ve výrobě. Na bazény mám 3 až 6 zaměstnanců. Jak jsem říkal, nechci rozjíždět další samostatný byznys znova na bazény, aby se dělaly dva najednou. Já chci kluky odborníky, kteří tam mám a chci, aby udělali pořádně ten jeden konkrétní bazén. Takže nemá cenu to zvětšovat, ale opravdu na to dbát, aby to bylo vypilované. Na lakovně je stále 5 lidí, tam je to dané, nezvyšujeme to.

Jaký máte přístup k zaměstnancům?

Myslím si, že přátelský. Když se mnou jednají férově, což ti kluci opravdu jednají, tak jednáme prostě přátelsky. Já si říkám, že když se daří, tak je úplně zbytečné, aby se někde řvalo, aby to bylo stresující. Když se daří, tak v té práci vlastně trávíme třetinu života, tak proč se tam nezasmát, proč se nezastavit, ale jak říkám, musí se dařit. Pokud to není férové z obou stran, tak samozřejmě musí přijít přísnost. Ale spíše ne, spíše to opravdu klape. A kluci vědí, že když to bude klapat, že to bude fajn a myslím si, že takhle by to mělo být.

Mají zaměstnanci nějaké benefity?

Jsme rodinná firma, benefity nemáme nějak strukturovaně dané. Je to tak, že když kluci přijdou, že si potřebují odjet domů, tak mohou, není potřeba je hlídat. Když potřebují soukromé stěhování, půjčím jim auto. Co se týká stálých benefitů, tak máme příspěvky na jídlo atd. Teď hodně fungují prémie za odvedenou práci, když je těžší práce nebo kluci si s tím opravdu poradí rychleji, jsou efektivní, jsou vynalézaví, tak dostávají prémie za tu odvedenou práci a vyloženě za danou zakázku. Když se vydělají větší peníze, dáme to i zaměstnancům.

Je problém sehnat kvalitní řemeslníky?

Sehnat řemeslníky, to je největší kámen úrazu. Já si myslím, že to je dobou. Pokud jsme byli malí my, tak každý chtěl být popelář, každý chtěl být astronaut. Nebo chtěl být jako dědeček - truhlář, tesař, zámečník. V dnešní době, když se zeptáte malých dětí, čím chtějí jednou být, tak chtějí být youtubeři, influenceři atd. Bere nám to naše krásné řemeslo, poté je všechno drahé, protože je lidí málo, nedají se sehnat. Je to škoda, ale tím neříkám, že influenceři jsou špatní. Neházím je do jednoho pytle. Naopak se mi líbí, že ukazují mladým, jakým směrem jít. Někdy jsou ta videa ale hloupá. Dnes vám malý kluk řekne, že chce být influencerem. Není tam vzor táty, který je třeba truhlář, takže je to ta nejtěžší věc, sehnat kvalitní lidi do řemesla.

Jak se vaše firmy snaží přispívat k ochraně životního prostředí? Existuje nějaká iniciativa nebo program na kterém spolupracujete?

My jsme spíš hodně přes zvířata, máme dva pejsky, Australské ovčáky. Moje manželka s nimi chodí na canisterapie do LDN do dětských domovů. Také máme lamy na firmě, takže tímto směrem pomáháme hodně útulkům. Každý musí pomáhat někde, nemůže se zachránit všechno. Někdo je přes ekologii, my hlavně přes zvířata.

Jak jste spokojený s podnikáním v ČR? Je něco co se vám nelíbí? 

My jsme teď hodně cestovali a musím říci, že mě těší to, že ať jsme kdekoliv, ať si užíváme dovolenou, tak se vrátíme do Česka a jsme tady šťastní. My to tady prostě máme skvělé. Samozřejmě náš národní sport a myslím si, že to je v každé zemi, je nadávání do politiky a tak dále. Ale my se máme skvěle. Samozřejmě já si taky zanadávám, když mě něco vytočí, ale myslím, že my si tady nemůžeme nějak stěžovat.

Přes jaká úskalí vaše firmy procházely? 

Nebyla u nás situace, kdy bychom stáli před rozhodnutím to zabalit. Teď máme trošku těžší období, protože jsme se pustili do velkých zakázek, který jsou finančně hodně náročné. Cashflow se hodně zastavila, ale až se to zvládne, tak nás to posune zase mnohem dál. Každodenní problémy jsou pořád, ale to je taková ta sranda k tomu podnikání. Naštěstí musím zaklepat, nic zásadního jsme neřešili.

Jak se snažíte vyrovnat se s konkurencí na trhu a udržet si stávající zákazníky? Jaký je plán na získání nových zákazníků?

Musím říct, že za mě je důležité udržování zákazníků. Ale jdeme tím takovou přirozenou cestou. Tím podnikáním se stává přátelství s klienty. Děláme hlavně s těmi, se kterými nás to baví, když je zákazník třeba nepříjemný, tak to můžeme pustit, nemusíme opravdu brát úplně všechno. Vedoucí zaměstnanci jsou opravdu úžasní, v komunikaci jsou prostě milí, ve všem vyjdou vstříc, a to si myslím, že nám udržuje zakázky a zákazníky. Těší mě, když jede zákazník kolem a jenom se zastaví pokecat a dát si kávu, to mě naplňuje. Co se týká nových zakázek, tak to funguje přirozeně. Tlačit na pilu totiž nemá absolutně cenu. Vím, že je těžké čekat, až se něco objeví, ale ono to opravdu přichází samo. Když se někde něco nutně natvrdo vymýšlí, tak to nikdy nevyjde. Alespoň u nás to nikdy nevyšlo. Takže u nás je hlavní přirozenost, ale je to proto, že už jsme v nějaké fázi. 

Máte nějakého mentora, či někoho, kdo vám radí? 

Za mě koučové moc nefungovali, takže já jsem si to dělal spíš sám. Pomáhá mi promluvit si s otcem, který to dělal celou dobu, co se týká výroby. Moji mentorové jsou kluci z firmy. Když něco vymyslím, přijdu dolů a řeknu to jim. Řeknou, že je to skvělý nápad a nebo ne. Ale že by na mě fungovali koučové nebo nějaký pozitivní leadership to ne, funguje to možná v korporátech, ale u nás ne. Sám si věci kolem sebe rozhodnu a vím, že já jsem to zkazil a je to na mě.

Kolik hodin denně pracujete?

Teď už je to dobré, dříve to bylo horší. K začátkům patří 12 nebo 14 hodin práce denně. Teď už se snažím, vstávám déle, brzy odjedu z firmy a dojedu si na golf nebo jsem se psem. Poté si zase večer na hodinku notebook vezmu. Work-life balance je pro mě důležitý, takže teď pracuji okolo 8 hodin denně.

Takže dbáte na balanc mezi prací a volným časem?

Ano, ale muselo to přijít postupně. Nejdříve se to musí někam posunout a najít správné lidi. Ten čas pak rozdělit mezi ně a nedělat všechno sám. Poté se s tím už dá pohybovat.

Na co by měl dbát člověk, který začíná podnikat? 

Podnikání je nádherná věc, jenom není úplně pro každého. Myslím si, že když někdo přijde s nějakým produktem, tak ať stoprocentně tomu produktu věří, ať je do něj zaslepený. Určitě je to důležité, ale také bych to řekl minimálně 10 různým lidem, ať zjistím názor. Kdybych totiž dostal pětikorunu od každého člověka, který za mnou přišel a řekl, že mám skvělý nápad, měl bych těch pětikorun hodně. Člověk má hromadu nápadů, které budou jasně fungovat, ale nikdy to tak není. Např. když se mi rozbije kancelářská židle, rozbije se mi kolečko a nejde sehnat, tak si řeknu, že si udělám výrobu na kolečka židlí a v tu chvíli vyřeším daný problém. To je úplně nejlepší byznys, najít díru na trhu. Důležité je si uvědomit, že podnikání není jen o dovolených a možnosti jít během, cvičit, či do kavárny. Nejdříve je potřeba to vybudovat, než se to dostane do této fáze. Je toho moc, ale nechci nikoho odrazovat. Je to super a já to miluju.