Český diplomat Bumbálek v Tel Avivu o Izraeli: Když zazní siréna máme jednu minutu na vyhledání úkrytu. Jedná se o brutalitu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli varoval před "dlouhou a obtížnou válkou". O den dříve militantní skupina Hamás, která ovládá pásmo Gazy, vypálila tisíce raket na střední a jižní část Izraele, zatímco těžce ozbrojení muži překračovali hraniční ploty do izraelských obcí. Jednalo se o nejbezohlednější útok na Izrael od arabsko-izraelské války v roce 1973. Izrael v pondělí ráno odpověděl těžkými leteckými údery na města v Gaze. Hamás rovněž pokračoval v nočním ostřelování Izraele raketami. Desítky českých občanů odletělo z Izraele speciálními repatriačními lety zpět do Česka. Turisté si také stěžovali na nefunkčnost systému Drozd a většina z nich se musela obrátit na speciálně zřízenou linku. 

Jak nyní probíhá evakuace občanů zpět do Česka?

„V tuto chvíli již systém Drozd není primárním nástrojem pro komunikaci. Je zřízena speciální linka, kam se Češi mohou obrátit. Úplně bych to nenazval slovem evakuace Čechů, protože české občany k opuštění Izraele nevyzýváme. Jde spíše o repatriační operaci, která stojí stát obrovské množství peněz. Pokud se někdo cítí nekomfortně, tak může této služby využít, ale ambasáda nikoho nevyzývá k tomu, aby Izrael opustil,"

začíná rozhovor Cyril Bumbálek pro LP-Life.cz.

Jinými slovy chcete říct, že většina Čechů je tedy v Izraeli v bezpečí?

„Ano, většina lidí tu zůstává. Mají zde své domovy a příbuzné. Jiná situace je, pokud jste v Izraeli jako turista bez svého zázemí. Bezprostřední blízkost u pásma Gazy by měla být evakuována, a tak není nutno se obávat o svůj život, pokud se nacházíte v jiné části Izraele. Samozřejmě nedoporučujeme zůstávat v blízkosti Gazy, kde nyní probíhá rozsáhlá vojenská operace. Rakety, které letí na Izrael jsou většinou eliminovány prostřednictvím systému Iron Dome a navíc má Izreal velké množství podzemních krytů, kde můžete útok přečkat. Izraelci jsou na střety zvyklí, taková opatření pro ně nejsou nic nového,"

vysvětluje český diplomat v Tel Avivu. 

„Když zazní siréna máte přibližně jednu minutu na to vyhledat úkryt. Tam musíte vydržet minimálně deset minut a následně se můžete vrátit zpět. I přes velký diskomfort s tím lidé v Izraeli umí žít,"

dodává.

„Něco jiného je, co se stalo v sobotu, když teroristé zaútočili po zemi na civilisty, a to brutálním způsobem. Takového útoku se už nemusíme bát, protože pásmo Gazy je plně blokováno vojenskými silami."

Útoky byly velmi brutální. Teroristé zabíjeli děti, ženy i babičky. Je ta nenávist skutečně tak silná, že dochází k takovému chování?

„Hamás je teroristická organizace. Její ideologií je páchat násilí a teror. V minulosti docházelo také k obětem na životech, ale šlo hlavně o raketové útoky na infrastrukturu. Žádný z útoků ale nebyl tak krvavý a bezprecedentní jako v sobotu. V minulosti byl také prostor pro vyjednání příměří, to už ale nyní nebude. Izraelci už nechtějí koexistovat s teroristy a chtějí je z Pásma Gazy vymýtit.”

A myslíte si, že se povede vymýtit Hamás z Palestiny?

„To záleží na vojenské strategii, kterou Izrael zvolí. Pásmo Gazy je velmi malé území, kde se teroristé schovávají mezi populací, ale existuje řada podzemních chodeb a tunelů, kde se mohou ukrývat. Operace by tak musela být pozemní i podzemní, a dále by se vyžadovala neustálá přítomnost vojenských jednotek právě v pásmu Gazy."

Jak to vnímáte vy osobně? Máte strach? 

„Nemám. Jak jsem již zmínil, pozemního útoku už se nemusíme bát, díky vojenské ofenzivě Izraele a protivzdušná obrana je zde skutečně velmi efektivní."

Jakým způsobem ovlivnil útok chod ambasády?

„Útok byl ukazatelem toho, že i za takové těžké doby se na úřadě všichni dokážeme semknout a intenzivně spolupracovat. Situaci zvládáme standardně, pořád je to pro nás práce. Aktuální dění samozřejmě každý vnímá ze svého pohledu jinak, ale obecně bych řekl, že se máme dobře."

Vývoj Izraelsko-Palestinských vztahů a vznik teroristické organizace Hamás

Konflikt mezi Izraelem a Palestinci je jedním z dlouhodobých a složitých konfliktů na Blízkém východě. Vzestup a vývoj této situace lze vysledovat až do počátku 20. století.

Historické pozadí

Konflikt má kořeny v době, kdy většina území, na kterých dnes leží Izrael a Palestina, byla součástí Osmanské říše. Po první světové válce získala Velké Británie mandát nad touto oblastí od Společnosti národů a začala ovlivňovat vývoj na Blízkém východě. Po druhé světové válce, v roce 1947, přijala OSN plán na rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát. Tato rezoluce vedla k vzniku Izraele v roce 1948, což vyústilo v první arabsko-izraelskou válku. Od té doby se konflikt mezi Izraelem a Palestinci prohloubil a zahrnoval několik dalších válek a konfrontací. Po vzniku Izraele se Palestinci, kteří opustili své domovy nebo byli vystěhováni, stali uprchlíky. Od té doby bylo území dnešní Palestiny rozděleno na okupovaná území Izraelem a autonomní palestinská území, jako jsou Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy. Izraelsko-palestinské vztahy byly poznamenány řadou konfliktů a válkou, včetně šestidenní války (1967), jomkipurské války (1973) a několika intifád (palestinských povstání).

Vznik Hamásu

Hamás (Harakat al-Muqawama al-Islamiyya, Hnutí islámského odporu) je palestinská islamistická organizace, která vznikla v prosinci 1987 během první intifády. Původně byl založen jako odnož Muslimského bratrstva, aby vedl ozbrojený odpor proti izraelské okupaci a bojoval za vytvoření islámského státu na území Palestiny. Hamás získal popularitu a podporu prostřednictvím sociálního poslání, rozvoje komunit, a také úspěšného ozbrojeného odporu proti Izraeli. Organizace využívala sebevražedné bombové útoky a další formy násilí proti izraelským civilistům a vojákům jako prostředek k dosažení svých politických cílů. Od svého založení Hamás získal kontrolu nad Pásmem Gazy a stal se důležitým hráčem v izraelsko-palestinském konfliktu, čímž ovlivnil jeho další průběh a dynamiku. 

Zdroj:

Wikipedia.cz, CNN.com, Novinky.cz, I-rozhlas.cz, vlastní dotazování, autorské dílo

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Show property