Vzpomínka na rozhovor s Karlem Schwarzenbergem: muži jsou podivní lidé, chtěli by sexbombu, která bude hospodyně

Karel Schwarzenberg patřil v posledních desetiletích k nejviditelnějším vrcholným politikům a za jeho ústupem ze scény nestála žádná aféra ani sešup v oblíbenosti u voličů nebo znechucení po politických neúspěších. Ministr zahraničí ve dvou vládách musel začít vyklízet politickou scénu jen kvůli omezením, která přinášel pokročilý věk.

Jak si myslíte, že čeští občané vnímají současnou českou politickou situaci?

Nadávají jak špačci.

Myslíte, že je to oprávněné?

Částečně ano. Přiznejme si, že hospodářsky se nám daří výtečně. Opravdu naše země prosperuje. Na druhé straně, politická kultura neexistuje a lidi to cítí.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Show property

Kdo byl podle vás nejlepší český prezident?

Václav Havel.

A nejhorší?

Tady je těsná soutěž. Z česko-slovenských samozřejmě Kléma (Klement Gottwald - pozn. red.), protože to byl opravdu vrah. Vraždil protivníky, potom vraždil vlastní souputníky. Ten byl opravdu hrozný, ten byl zdaleka nejhorší.

Vy jste v životě hodně cestoval a stále jste v pohybu. Kde se cítíte doma?

Nejvíc tady, ale přiznávám, že se cítím na různých místech doma. Dlouho jsem žil v Rakousku, ve Štýrsku, ve Vídni se taky cítím doma. Ale vždycky jsem se chtěl vrátit sem, a to se podařilo. Čtyřicet jedna let jsem po tom toužil, pak to byl velký zázrak mého života… Nevíte, co to znamená, když se to po tolika letech podaří. To je pro člověka zázrak.

Jak vnímáte to, že jste šlechtic?

Samozřejmost. Tak jsem se narodil a to jsem. Nezapírám to. Je to samozřejmost jako třeba to, že mám hnědé oči, já nevím, rozumíte...

Jak byste mi přiblížil svůj šlechtický rod?

Nelze tvrdit, že starší větev Schwarzenbergů by nebyla česká, vždy podporovali české státní právo, strýc Adolf věnoval velké finanční prostředky na válečné opevnění. Byl donucen odejít do emigrace a i Jan Masaryk potvrdil, že vždy podporoval českou exilovou vládu v Londýně. Je třeba tedy zdůraznit, že obě větve byly české.

Přitížilo vám někdy, když jste někomu řekl, že jste šlechtic?

Někdy mi to přitížilo, jindy prospělo.

Co si myslíte o ostatních šlechticích?

Nepřemýšlím o ostatních šlechticích, ale o jednotlivých osobách. Nemůžu to vzít skupinově. Záleží na tom, kdo to je.

Jak vypadalo vaše dětství? Jedli jste zlatými příbory?

Zlaté příbory jsem jako dítě neměl, ale přiznávám, že byly stříbrné. Na Orlíku. Do dvaceti let, dokud jsme byli na Orlíku a v Čimelicích. Po emigraci to skončilo.

Jak vás vychovávali rodiče - přísně, nebo mírně?

Přísně, bohudíky.

Jste za to rád?

Ano, jsem velice vděčný.

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Show property

Své děti jste taky vychovával přísně?

No, už méně, protože jsem byl pořád na cestách, musel jsem spravovat majetek ve Štýrsku, Německu, ve Vídni.... Ten úkol převzala moje žena - tedy, tu výchovu.

Vy už jste dědeček. Jaký jste děda?

Jsem děda, který svá vnoučata příliš málo vidí (smích). Jsou v Rakousku a já jsem tady. Mám je strašně rád, ale když se setkáme, je to takový svátek.

Rozmazlujete je?

Myslím, že ne.

Svoji ženu jste si vzal hned dvakrát.

Ano.

Když jste ji žádal podruhé o ruku, pokleknul jste před ní, jako tomu bývá zvykem?

V tom už žádná romantika nebyla.

Byly obě svatby velkolepé, nebo se od sebe lišily tím, jak probíhaly?

Ta první, to byla pořádná svatba, ta druhá to byla jen úřednická záležitost.

Kde byste nejradši žil?

Proč tady jsem? Kdybych to tu neměl nejradši, tak bych tu nežil (smích).

Dočetla jsem se, že mluvíte šesti jazyky.

Vlastně umím jen tři - česky, německy a anglicky. Rozumím jakž takž francouzsky, ale mluvím jenom těmi třemi.

Kterou řeč máte nejradši?

Samozřejmě češtinu, je to jazyk mého dětství, vyrostl jsem v tom.

Když se zeptám na ty cizí jazyky, které ovládáte - který se vám učil hůř?

Já jsem nikdy neměl nadání na jazyky. Učil jsem se ruštinu, ale moc si toho nepamatuju, což je mi líto, protože ruština je překrásný jazyk, taky mi bohužel chybí franština. Já se francouzštinu nikdy řádně neučil. Když jsem byl dítě, otec se o to pokoušel, ale pak už na to neměl čas.

Vy stále pracujete. Máte vůbec v plánu odejít do důchodu a jen třeba rybařit nebo jinak odpočívat?

Asi bych se unudil.

Najdete si vůbec chvilku čas jen tak posedět a třeba si číst?

Času na relax mám málo, ale když už ho mám, čtu. Mám-li čas přes víkend, navštívím děti a vnoučata.

Litujete někdy, že jste vstoupil do politiky?

Ne, já jsem v politice celý život. Od dětství se u nás politika řešila, obklopovala mě, já v ní vlastně vyrostl.

Zdroj: vlastní dotazování, rozhovor z roku 2017 pro LP-Life