Na férovku: Zakladatel Telegramu zatčen. Síť měla být platformou svobody, ale stala se kolbištěm pro drogové dealery a teroristy

Jaký bude další osud zatčeného Pavla Durova, zakladatele Telegramu a ruské sociální sítě VKontaktě, kterou prodal, je nyní zahalen mlhou. Před pár lety měl pověst protiputinovského disidenta, když v roce 2014 odmítl potlačit skupiny opozičních politiků na síti VKontaktě. Síť prodal, odstěhoval se od Dubaje, získal francouzské občanství a založil Telegram ve jménu svobody slova.

Tato epizoda odhaluje nejen zásadní epizody z života jednoho ruského miliardáře, ale také připomíná, že Putinův režim se fašizoval už před deseti lety a Evropa to v lačnosti po ruském plynu a ropě nechtěla vidět. Z Telegramu se však stala síť, kde se scházejí teroristi, drogoví dealeři nebo pedofilové. Na síti absentuje moderace diskuze a právě z těchto důvodů byl její vlastník zadržen na letišti. 

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Show property

Kdo může za kriminálníky na internetu nevíme, kdo na nich vydělává miliardy víme

Durovovi advokáti považují odpovědnost provozovatele sociální sítě za obsah, který zde publikují "cizí" lidé za absurdní. Ona odpovědnost za sociální sítě je v jádru celého problému. Podívejme se na to však z jiné strany. Internet a sociální sítě si žijí do značné míry vlastním životem. Nikdo, kdo provozuje takovouto platformu, nemůže zabránit přístupu každému jednotlivému budoucímu teroristovi či drogovému dealerovi.

Jenže, co nežije vlastním životem, je peněženka Pavla Durova, či šéfa Facebooku Marka Zuckerberga, ke kterému je ve východoevropském kontextu Durov přirovnáván. Magazín Forbes hodnotu Durovova majetku odhaduje na 15,5 miliardy dolarů (cca 347 miliard Kč). Ty mu nespadly z nebe, ale primárně mu je vydělal provoz Telegramu a prodej VKontaktě.

Tady vidíme zajímavou právní ekvilibristiku. Odpovědnost za obsah je na straně provozovatele absurdní, ale zisky (povětšinou z reklamy), ty mu právem patří. Právě proto Evropská unie začala vymáhat regulaci obsahu na sociálních sítích, tlačí majitele, kteří na provozu fenoménu dneška vydělávají miliardy dolarů, aby přijali odpovědnost za negativní aspekty celého byznysu. V ekonomické hantýrce by se daly přirovnat k tzv. negativním externalitám tohoto podnikání.

Kritici ovšem hovoří o cenzuře a potírání svobody slova. Právě neomezené svoboda projevu ideově Durovovo podnikání se sociálními sítěmi v jeho vyjádřeních doprovází. Podobně prezentuje Twitter nyní síť X nový vlastník této platformy Elon Musk.

Člověk člověku vlkem sociálních sítí

Obsah tam nabízí určitou mírů anonymity. Je možné být členem kanálů skupin, aniž by jste byli vysledovatelní. To přitahuje nejrůznější kriminální aktivity. Využívá se k prodeji drog, teroristé ho využívají, např. Islámský stát ho velmi rád používal. Platforma je z důvodu anonymity populární také pro pedofily,

vysvětlil v ČT mediální analytik Josef Šlerka.

Svoboda totiž s sebou nese tradičně i odpovědnost. Fígl Telegramu však spočívá právě ve zmíněné anonymitě, která neumožňuje autory na síti jakkoliv identifikovat. Vymáhat jejich odpovědnost je tak velmi problematické. Svou zkušenost s tím má i Policie ČR, která dodnes nemůže vyšetřit propojení mezi některými příspěvky na Telegramu se střelcem na FF UK. Příčinou je právě přístup Telegramu.

Připomeňme si, že absolutní svoboda bez odpovědnosti, je to, co filozof Thomas Hobbes nazval společností, kde je "člověk člověku vlkem." Jinými slovy jde o společnost bez pravidel, kde si každý bere, co se mu zachce. Je to společnost, kde nám automobil klíčem může kdokoliv a kdekoli poškrábat a my se nedomůžeme nápravy ani u policie ani u pojišťovny.

Podobný chaos na sociálních sítích by chtěli lidé jako Durov nebo Musk, protože oni na něm vydělávají miliardy. Pozůstalí po zavražděných na půdě Filozofické fakulty UK však svět svévolného násilí a kriminality zažívají odlišně než internetoví miliardáři.

Zdroj: autorský článek, komentář, ČT, ČTK,