- CZ
- EN
- SK
Obliba zlata roste. Může za to aktuální pokles úrokových sazeb i zájem centrálních bank
Ze zlata se začíná opět stávat žádaná komodita. Může za to především pokles úrokových sazeb v eurozóně, jejich očekávané snížení ve Spojených státech a rekordní zájem centrálních bank. Díky tomu se cena zlata v polovině září vyšplhala na další rekord, když překročila hranici 2 550 dolarů za troyskou unci, tedy 31,1 gramu. To je v přepočtu necelých 58 tisíc korun!
Od začátku roku už zlato roste o 24 procent. Na nová maxima začalo stoupat po snížení sazeb Evropské centrální banky a zveřejnění indexu cen výrobců v USA, který ukázal na další zpomalení inflace,
řekl serveru Novinky.cz analytik XTB Jiří Tyleček.
Současně s tím roste poptávka centrálních bank po zlatu.
Dnes tu máme hned několik ekonomik, které se ženou vpřed a plánují být jednou globální jedničkou, a tak vidíme velké nákupy ze zemí, jako jsou Čína a Indie. Nakupují ale i Turci a další země, které chtějí být více nezávislé na jiných zemích. Zlato tak vlastně nahrazuje dolar, který je dnes sice stále jasnou globální jedničkou. Ale jednou být nemusí. Velká poptávka po fyzickém zlatu dlouhodobě nahrává zdražení žlutého kovu,
je přesvědčený hlavní ekonom skupiny CFG Vladimír Pikora, jak uvedl pro LP-Life.
Centrální banky letos v prvním čtvrtletí vytvořily nový rekord, když nakoupily 290 tun zlata, loni ve stejném období to bylo 228 tun. Lídry byly Turecko, Čína, Indie, Kazachstán. Česko bylo hned za nimi, tedy na pátém místě.
Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle něho by tak naše centrální banka vybudovala pro příští generace zlatý poklad.
Uchování hodnoty a diverzifikace
Hlavním důvodem, proč je o zlato takový zájem, je skutečnost, že se v čase oproti penězům neznehodnocuje.
Když si vezmeme běžné auto, tak před čtyřiceti lety, stálo půl kilogramu zlata. Dnes stojí kilogram zlata jeden milion sedm set korun a za tyto peníze, přesněji řečeno za jejich půlku, se dá také pořídit slušné auto. Pořád je to půl kilogramu zlata. A to je to, co dává zlatu jeho atraktivitu. Je drahé, ale zároveň peníze ztrácejí hodnotu. Když dnes někdo přijde s tím samým kusem zlata jako před třiceti, čtyřiceti lety, dostane za něj úplně srovnatelný produkt jako v tehdejší době,
řekl LP-Life marketingový ředitel České mincovny Aleš Brix.
Vedle ochrany před znehodnocení je jednou z dalších příčin pro investici do zlata diverzifikace portfolia. Jeho jednotlivé složky by na sobě neměly být totiž závislé – když na jednom druhu investice proděláme, úplně jiný druh vám pro změnu vydělá.
Navíc to, že ve světě roste napětí, zlatu také nahrává. To by navíc ještě umocnila situace, kdy by se rozhořela válka na Blízkém Východě.
Češi a zlato
V našich domácnostech se skrývá zlato za několik desítek miliard. Podle odhadů by to mohlo být kolem dvaceti tun zlata, tvrdí například společnost Zlaté rezervy. Často to ale bývá v menších hodnotách.
Psychologická hranice hodnoty zlata, kterou jsou Češi ochotni mít doma, se obecně pohybuje kolem 500 tisíc korun. Pojišťovny navíc často omezují pojistné krytí cenností, které jsou uschovány doma, a to obvykle do částky pohybující se právě kolem půl milionu. Pokud hodnota zlata přesáhne tuto hranici, preferují lidé úschovu v bankovních schránkách nebo bezpečnostních depozitářích. To už s sebou ale přirozeně nese poplatky za úschovu, které však většinou nepřekračují náklady úschovu v bance,
popsal v tiskové zprávě současnou situaci ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek a dodal, že to je také důvod, proč má tento drahý kov řada Čechů raději přímo doma.
„Domácí úschova patří v České republice historicky k těm nejčastějším. Zatímco naši předci vystavovali zlato na odiv návštěvám, dnešní Češi si domů pořizují spíše trezory nebo využívají bezpečnostní schránky svých bank. Trendem v úschově zlata se však pomalu stává úschova přímo u auditovaného a kapitálově silného obchodníka. S touto formou úschovy se pojí i možnost rychlého odprodeje zlata bez nutnosti zlato přenášet, což je dnes v online světě jednoznačnou prioritou.“
V případě, že si zvolíme úschovu, musíme počítat s tím, že nás to bude něco stát. V bance za to zaplatíme od zhruba 1 500 do 3 tisíc korun, u specializovaných firem dvojnásobek. I proto si nechávají mnozí zlato raději doma. Schovávají se na více míst a v případě potřeby oběživa se lépe prodávají. Jedná se například o domácí sejfy, skříně či krabice ve sklepě. Podle některých obchodníků se zlatem je to třeba ale i pračka, police s kompoty či místo pod parapetem a kobercem. Pro takový úkryt jsou pak vždy lepší menší cihličky nebo více slitků než jeden větší kus.
Zdroj: ČTK, Novinky.cz, Faei.cz, Zlaté rezervy, vlastní dotazování
