Centrální banka má v rezervách zhruba 50 tun zlata. Cílem je dvojnásobek

Zlato je čím dál častěji v hledáčku domácí centrální banky, která v něm spatřuje ochranu před vnějšími výkyvy v souladu se strategií, jejímž cílem je diverzifikace jejího investičního portfolia. Tak trochu vše připomíná časy dávno minulé, kdy bylo synonymem moci a úspěchu. Plán je to ambiciózní. Podle vyjádření banky se tak údajně rodí nový zlatý poklad pro příští generace.

„Na základě provedených analýz Česká národní banka dospěla k závěru, že vývoj ceny zlata dlouhodobě generuje výhodné korelační koeficienty vůči ostatním třídám aktiv,“

vysvětlil redakci LP-Life Jaroslav Krejčí z odboru komunikace centrální banky.

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Show property

Zájem roste

Trend, že jdou domácí bankéři správným směrem, potvrzuje letošní výzkum Světové rady pro zlato. Ukázal, že až třetina světových centrálních bank nyní hodlá své zlaté rezervy zvýšit. A to je nejvíce od roku 2018. Jen loni centrální banky přidaly celosvětově do svých rezerv 1037 tun zlata, což je po rekordních 1082 tunách v roce 2022 druhý nejvyšší roční nákup v historii.

Po zvolení Aleše Michla do čela České národní banky se tato instituce v otázce skladby svých rezerv rozhodla změnit kurz. Na konci mandátu současného guvernéra by tak měl objem zlata v devizových rezervách činit zhruba 100 tun. To by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv. Pro srovnání: zatím nejvíce zlata bylo v sejfu Národní banky Československé v roce 1938. Jednalo se tehdy o 96,6 tuny.

Je uvedená meta reálná? Podle Michla by to neměl být problém.

„Stihneme to. Máme 130 miliard eur devizových rezerv, to jsou velké peníze, a je potřeba je investovat do různých typů aktiv a jedno z těch aktiv bude zlato,“

řekl optimisticky v říjnu v Seznam Zprávách.

Otvoriť v galérii (2)

Aktuálně jsme na polovině

Za dob guvernéra Jiřího Rusnoka se přitom banka mohla opřít o zásoby ve výši zhruba 10,2 tuny. Ještě v roce 2019 ve své výroční zprávě uváděla následující tvrzení:

„ČNB tuto komoditu nepovažuje za optimální nástroj pro držení devizových rezerv moderních centrálních bank.“

V deník Právo tehdy Rusnok argumentoval tím, že zlato je z pohledu výnosnosti nezajímavým aktivem.

Ve větší míře začala banka zlato poptávat až po nástupu Michla v roce 2022. O rok předtím, jak uvádí výroční zpráva, navýšila své zásoby pouze o 1,1 tuny. Od druhého čtvrtletí loňského roku ho ale nakupuje už rovnoměrně zhruba pět tun za čtvrtletí.

„Aktuálně má Česká národní banka v devizových rezervách zhruba 50 tun zlata, přičemž nákupy probíhají postupně na pravidelné bázi. V současnosti tvoří zlato přibližně 2,9 procenta devizových rezerv,“

upřesnil nám Krejčí, jak si na tom nyní centrální banka stojí. Dodal k tomu, že zlaté cihly nakupujeme na mezinárodních trzích. Primárně v Londýně, který je z tohoto pohledu, jak banka tvrdí, nejvýznamnější. Následně je zlato uschované v trezorech Bank of England v Londýně a menší část v trezoru České národní banky v Praze. Minulý týden však převzala členka bankovní rady Karina Kubelková do trezoru ČNB jednu tunu zlata z Londýna v hodnotě přes dvě miliardy korun.

Zlato je držák, který nezklame

Jak na tom tedy hodnota zlata v poslední době je? Rozhodně se nedá tvrdit, že by neustále rostla. Zažívá své vzestupy a pády. Stejně jako jiné komodity, s nimiž se na trhu obchoduje. Ve středně až dlouhodobém horizontu se na něj ale mohou investoři často spolehnout.

Své nejlepší chvíle zlato pravděpodobně zažilo v letech 1979 a 2008, kdy nejistota způsobená světovými krizemi způsobila doslova investiční šílenství. Jeho cena tehdy vyletěla strmě vzhůru. Podobně tomu bylo i v průběhu koronavirové pandemie, která na začátku roku 2020 zachvátila celý svět. Poptávka značně převýšila nabídku. Řada distributorů hlásila kvůli tomu vyprodáno.

Otvoriť v galérii (2)

Další vlnu zájmu provází zlato v posledních měsících. Drahé kovy totiž těží z rozhodnutí centrálních bank snižovat základní úrokovou sazbu.

„Síla ceny zlata se právě teď živí sama sebou. To znamená, že hybnost pohání spekulativní toky navzdory rostoucímu americkému dolaru a výnosům státních dluhopisů,"

uvedl v té souvislosti nezávislý analytik Ross Norman, jak na konci září upozornil server Ceskenoviny.cz. Své prohlášení řekl v době, kdy cena zlata poprvé v historii překonala hranici 2600 dolarů, tedy necelých 60 tisíc korun za troyskou unci (31,1 gramu).

Podle analytiků lze navíc v budoucnosti očekávat další růst hodnoty tohoto drahého kovu. Důvodem je dlouhodobě zvýšená inflace, rostoucí státní dluhy a vysoká cena práce. Vize českých bankéřů o zlatém pokladu tak dostává nabírat konkrétní obrysy.

Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČNB, Seznam Zprávy, Ceskenoviny.cz

Pronájem luxusního bytu 3+kk Pařížská, Praha, Praha 1

Show property