Muži v černých uniformách a kuklách hlídkují v nemocnici. Depresivní podívaná připomíná, na co managment nemocnice zapomněl. Lidé na špitál posílají kus svých výplat, aby jim ve chvíli neštěstí někdo pomohl. Miloslav Ludvík to určitě věděl, jenom na to zapomněl a převážila u něj domněnka, že Motol je v prvé řadě pračka na peníze, z níž vytahuje tučná sousta do vlastní peněženky. Z eráru přeci krev neteče.
Nad Miloslavem Ludvíkem sklapla past. Po čtvrt století ve funkci ředitele jedné z největších českých nemocnic byl odvolán ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Důvodem je podezření z korupce. Z té je podezřelý svým způsobem už nějaký pátek, protože se namočil v celé řadě jiných skandálů, ovšem doposud mezi nimi proplouval jak štika mezi kapry.
Motolský ředitel například bydlí v luxusní vile nedaleko svého pracoviště. Za velkorysé bydlení zaplatil v hotovosti. Nezbývá než vzpomenout krabice od vína Davida Ratha narvané úplatkovými bankovkami. Ludvík neosvětlil, kde k penězům přišel, ani proč použil hotovostní platbu. Přesun bankovek se sleduje podstatně hůř, než elektronické finanční převody. Obzvláště, pokud si štos pětitisícovek "strčíte pod pupek", jak jsme se v právě probíhající kauze dozvěděli.
Plat se v práci pro stát nepočítá, Ludvík bral všimné i v bufetu
Pro některé zaměstnance státu platí, že pracují v profesích, kde si moc nevydělají, ale můžou se věnovat oboru, pro který v komerční sféře není místo. V rámci obecných ekonomických pravidel platí, že pracovníci soukromého sektoru se musí přizpůsobovat komerční realitě, ale zároveň očekávat lepší výdělek.
Pro erární šlechtu to však neplatí. Miloslav Ludvík pohnutím prstu směrem k dotačním penězovodům dokázal vydělat miliony. Jeho poslední akce, kdy se přisál na evropské peníze z Národního fondu obnovy mu aktuálně vynesla pobyt ve vazební věznici. Korupční schéma, v jehož rámci si měl přilepšit o pár milionů, ovšem ohrožuje příjem miliard z EU v rámci celé dotace. Na ty se pak bude muset složit daňový poplatník.
"Co dělal v Motolské nemocnici ředitel Ludvík samozřejmě nevím. Ale myslím, že když někdo vládne velké veřejné instituci pětadvacet let, není pro něj lehké nepovažovat všimné za integrální součást managementu,"
komentoval Ludvíkovo vládnutí Motolu komentátor Petr Honzejk na X.
Upozorňuje tak na určitou myšlenkovou zvrácenost Ludvíka, pro něhož jeho plat, který jistě hravě překonal několikanásobek průměrné mzdy v ČR, nebyl rozhodně dostatečnou odměnou za jeho panování obrovské nemocnici. Za dlouhou dobu ve funkci nabral pocit, že nemocnice patří jemu a následně své korupční schéma aplikovat napříč celou institucí. Poplatek provozovatelky nemocničního bufetu přímo do jeho kapsy je toho dokonalým důkazem.
Jeho cesty do afrického Beninu, které ho kompromitovaly už v roce 2011, kdy zde trávil čas v dobách rozsáhlých stávek lékařů nebo jeho metoda posluhování VIP klientele, tzv. kulichům, ho docela efektivně posunují do role gangstera a jeho chování je nyní poprávu kriminalizováno.
Trvalo to sice dlouho, ale stalo, což je dobrým vysvědčením pro naši společnost a můžeme být rádi, že muži v kuklách proti podobným mocipánům zasahují. Naštěstí jim Ludvík nefrnknul v soukromém letadle v jehož kokpitu se rád prezentoval.
Státní zaměstnanci ve vedoucích pozicích jsou šlechta, pro níž ekonomické poučky neplatí
Jenže ještě jeden aktuální případ inkasování "všimného" z poslední doby ukazuje, že nemorální obohacování na úkor veřejných zdrojů jde dělat zcela za bílého dne. Samozřejmě se jedná o milionové odměny rektorky UK Mileny Králíčkové pro ni samotnou a její nejbližší spolupracovníky.
Šéfka univerzity si sama udělila odměny, které ji platově posunuly nad premiéra (jakožto nejvýše postaveného "manažera" státu). Argumentace mimořádnou situací kolem řádění střelce je už pak ryzím hyenismem, který hravě překonal čepici zbrojařského průmyslu libereckého rektora na pietě této tragédie.
Kdyby však nebylo spojení s bezprecedentní střelbou informace o tučných odměnách sypaných z veřejných peněz do vlastní kapsy by zapadla. Takhle vyšlo najevo, že manažeři veřejných institucí se takto odměňují standartně, nikoliv jen na pražské univerzitě nebo jedné tamější nemocnici.
Zatímco řadoví zaměstnanci těchto institucí pravidelně stávkují za vyšší platy s poukazem na nekončící podfinancování jak českého zdravotnictví nebo české vědy, jejich šéfové jsou přisáti na tučném penězovodu z jehož toku se do jejich kapes ztrácejí peníze všech daňových poplatníků s neuvěřitelnou lehkostí. Vznikla tady šlechta, pro níž zkrátka běžné ekonomické poučky neplatí.
Zdroje: autorský text, komentář, idnes.cz, seznamzpravy.cz, x.com, aktualne.cz
